Takový ten úplně první Haniččin závod v životě začal rovněž (ne)slavně: byli jsme všichni trošičku moc mladí. Léta Páně sedmdesát tři hrozně moc zdýchaní. Do toho všude hrála veselá hudba – nebylo v podstatě slyšet vlastního slova. Hanička i s děvčátky vyběhla jako kdyby jim šlo o život – vysloužila si za to cynické komentáře přihlížejícího Krnova – děvčata nicméně na tyto komentáře nedbala: v několika málo minutách se propracovala na samou špici závodu! Do čehož ale tatínek v Krnově-Cvilíně začal tušit, že má průser jako dům. Jako dva domy. Jako sídliště v Brně-Líšni.
27. dubna 2024 14:00
