„Pojištění závažné nemoci a hospitalizace patří mezi rizika, která nejsou tak důležitá, jako je úmrtí nebo invalidita. Ale kdo může dát do životního pojištění více peněz, měl by určitě zvážit i pojištění rizika závažné nemoci a případně i hospitalizace,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Zatímco riziko závažné nemoci považuje Weiss za žádoucí doplněk k pojištění hlavních rizik, jako je úmrtí a invalidita, pojištění hospitalizace je podle něj přece jen zbytný doplňkem, může se ale vyplatit zejména v případech, kdy domácnost nemá dostatečnou finanční rezervu.
Za nešťastný úraz mohl mít deset milionů, ale nemá nic. Kvůli chybě v platbě |
Jak vyplývá ze statistik České asociace pojišťoven (ČAP), i pojištění hospitalizace dává smysl. Praxe totiž ukazuje, že například čtyři z deseti hospitalizací v roce 2023 byly v Česku bez pojistného krytí ze strany komerční pojišťovny.
„Za všechny hospitalizace loni pojišťovny vyplatily téměř čtyři miliardy korun. V případě, že by pojištění tohoto rizika měli lidé ve smlouvách, pojišťovny by jim zaplatily o 2,4 miliardy korun více, celkem tedy 6,4 miliardy korun,“ vysvětluje analytik asociace pojišťoven Petr Jedlička.
Kolik činí průměrné plnění u hospitalizace
Z pojištění sjednaného pro případ hospitalizace ve zdravotnickém zařízení vyplácí pojišťovny svým klientům plnění formou denní dávky. Obvykle jde o úraz či nemoc, pojištění ale může krýt i výlohy při doprovodu zákonného zástupce hospitalizovaného dítěte nebo při jeho pobytu v rehabilitačním zařízení. Tuzemské pojišťovny nabízí krytí těchto rizik pro území všech zemí Evropské unie.
Jak nastavit životní pojištění, aby mělo smysl, radí specialista |
„Průměrné pojistné plnění skokově vzrostlo v roce 2020 vlivem pandemie. V roce 2023 se ale stabilizovalo, a za pojistnou událost bylo klientům vyplaceno v průměru více než 14 tisíc korun,“ komentuje čerstvá data Petr Jedlička. V roce 2019 byl průměr plnění 10 754 korun, průměrná částka, kterou pojišťovny klientům vyplatily za takovou pojistnou událost, tedy vzrostla téměř o třetinu.
Češi stráví v nemocnici 4,7 milionu dnů ročně
Loni bylo na riziko hospitalizace a závažné nemoci podle dat ČAP pojištěno 62 procent klientů pojišťoven. Přitom ročně stráví lidé v Česku ve věku od 20 do 64 let v nemocnicích více než 4,7 milionu dnů a na lůžkovém oddělení strávil alespoň jednu noc každý sedmý Čech v produktivním věku. O něco více dnů přitom připadalo na ženy.
„Vyšší podíl žen zejména mezi 20. a 40. rokem života souvisí s pobyty v porodnici. Těsně po 50. roku se riziko hospitalizace u mužů a žen vyrovnává,“ říká Petr Jedlička.
Po dosažení 50. roku života počet strávených dnů na lůžku roste u žen i mužů. U mužů je trend dokonce výrazně rychlejší. V této souvislosti ale i analytik Jedlička upozorňuje, že bez rizika nejsou ani mladší ročníky. Například mladí muži se na hospitalizacích podílejí přibližně z deseti procent.
