Patříte k odborníkům na pojišťovnictví, které k tomu předurčilo studium matematiky. Proč právě matematika je v oboru pojišťovnictví klíčová?
Pojišťovnictví je vlastně hlavně o matematice, statistice a pravděpodobnosti, kdy nastane nějaká nepříjemná událost. Pojišťovna musí mít vždy také dostatek rezerv, aby pokryla škody a zároveň pojištění rizik nebylo příliš pro klienty drahé. A to je zase o matematice. I konkurence mezi pojišťovnami je opět velmi o matematice, kdo to dokáže lépe spočítat, má konkurenční výhodu.
Pojišťovnictví však není jen o matematice, jsou za ním tisíce příběhů lidí, které díky pojistce získalo možnost postavit se na nohy. Které příběhy vás v poslední době citelně zasáhly?
Většinou jsou to smutné příběhy zdravých lidí s elánem, kteří po úrazu či nehodě zůstanou nemohoucí, nebo nesoběstační. To jsou příběhy, na které často myslím. Příběhy, které se týkají čistě majetku, jsou také nepříjemné, ale dají se napravit, na rozdíl od nevratného postižení lidí. Zajímavé ale je, že v posledních patnácti letech většina lidí myslí v prvé řadě právě na majetek, a nikoliv na vlastní život či zdraví.
Přestože pojištění majetku patří k nejčastější uzavíraným pojistkám, podle údajů České asociace pojišťoven není v Česku pojištěno 44 % nemovitostí. To je hrozivé číslo. Jak to vnímáte?
Myslím, že do určité míry si každý z nás nepřipouští myšlenku, že se něco může skutečně stát přímo nám či našim blízkým. Smutné příběhy ostatních vnímáme s citelným odstupem a upřímně si myslíme, že to nastává úplně někde jinde. Lidé opravdu žijí v liché představě, že pravděpodobnost takových situací velmi malá.
Jiří Střelický
|
Není tak trochu i o penězích, protože lidé chtějí ušetřit na pojištění?
Peníze v tom mohou hrát určitou roli. Procento lidí, kteří opravdu nemají na pojištění nejpodstatnějších rizik, je ale velmi malé. Osobně jsem přesvědčený, že jde spíše o výmluvu. To, že by někdo neměl peníze na podstatné věci, tím nemyslím jen pojištění, můžeme se bavit například o zdraví, či o čemkoliv dalším, je o prioritách. Je to jako když si řeknete: „Nemám čas na cvičení ani na procházku!“. Ne, zde je to o prioritách – o tom, že si nenajdete čas a věnujete ho raději něčemu jinému. Tak je to i s tím, že pojištění není pro mnoho lidí dostatečná priorita.
V čem dalším to může být, že Češi nemají pojištěný majetek, nebo jsou sice pojištění, ale nedostatečně?
Mnoho lidí si často ani neuvědomuje, jakou skutečnou hodnotu má jejich majetek, protože ho třeba zdědili. Když mají podprůměrný příjem, může se jim zdát, že pojištění v řádu několika tisíc korun je nepřiměřeně vysoká částka. Přitom jejich nemovitost může mít dnes několika milionovou hodnotu. To si ale bohužel uvědomí až v momentě, když dojde právě ke škodě.
Co v takovém případě radíte?
Mnoho lidí nemusí mít to nejrozsáhlejší pojištění, kryjící úplně všechna rizika. Třeba rozbití skel je nepříjemné, ale jde o částku za pár tisíc korun. Když jim ale kompletně vyhoří dům, který mají pojištěný jen na polovinu, je to vážný problém. Proto vždycky říkáme, aby se každý v pojištění trefil do reálné ceny nemovitosti, aby nebyla podpojištěna, a je třeba být dobře ochráněn na ty skutečně materiální škody.
Ceny nemovitostí vystřelily kvůli inflaci nahoru, dalo by se očekávat, že lidé, kteří bydlí ve svém, začnou pojistky majetku houfně aktualizovat a navyšovat pojistné částky. Děje se tak?
Takový trend byl po tornádu. Zahýbalo to celou veřejností, najednou měli lidé skutečný pocit, že se to může rovněž stát i jim. Po dvou letech je to opět lehce jinak. Mnoho lidí může opět mít pocit, že jim se to nestane. Největším nebezpečím, kdy se škoda blíží pojistné částce, zůstává však stále požár. Vytahovat své pojistky ze šuplíku, a zjišťovat, jak jsou vlastně pojištěni až pak, to je už opravdu pozdě. Ale je dost klientů, kteří si sami částky pravidelně aktualizují.
Kdo má podle vašich zkušeností o aktualizaci své pojistky zájem?
Vesměs jde o klienty, kteří reagují na nějaký podnět – když se stane něco jejich sousedovi, když si přečtou v médiích o nějaké pohromě. Ale pod svícnem bývá často největší tma. I já jsem si nedávno vytáhl smlouvy o svém pojištění a najednou jsem si uvědomil, jak dlouhá doba uběhla, když jsem je uzavíral.
Dva, tři či čtyři roky od uzavření pojistné smlouvy vesměs nehrají velkou roli. V nestandardní době, kdy inflace vystřelila hodně nahoru a hodnota nemovitostí je i více než dvojnásobná, je však třeba myslet na to, kolik by bylo nutné investovat do obnovy majetku při totální škodě. Aktualizace pojistek nebo indexace pojistné částky pak dává rozhodně smysl a je řešením.
Spočítejte si na unikátní kalkulačce, jakou cenu má váš rodinný dům |
Málo lidí si ale uvědomuje hodnotu indexace, navýšení pojistní částky považují za zdražení pojištění.
Přesně tak. Jde přitom ze strany pojišťovny k aktualizaci ceny nemovitosti s ohledem na růst inflace v dané oblasti, například ve stavebnictví, která je vždy ku prospěchu klienta.
Přimět lidi, aby se chovali odpovědněji a ochránili se před riziky pojištěním, je však role i pojišťováků. Neměli by být pojišťováci víc aktivní?
Určitě by být aktivní měli. Apelovat na prospěšnost pojištění není ale jen o pojišťovnách. Je na každém, aby si uvědomil, že když se něco stane, tak se s tím musí poprat hlavně individuálně. Stát se o každého, když se mu něco stane, určitě nepostará, ale správné pojištění mu může velmi pomoci.
Ale role pojišťoven a pojišťováků je bezesporu nezastupitelná. Musí upozorňovat na rizika a zdůrazňovat správný rozsah pojištění. Když nastane pojistná událost, jsou to oni, kteří jsou jim nápomocni u likvidace.
My klienty samozřejmě upozorňujeme, že je třeba indexovat a aktualizovat. Samozřejmě každou práci s klienty lze vylepšit. Bohužel, ale někteří klienti reagují tak, že s nízkou pojistnou částkou nechtějí nic dělat, i když si uvědomují, že mají velmi staré pojistné smlouvy a jsou si dobře vědomi podpojištění. Tito klienti se pak paradoxně nejvíce „diví“, když se něco stane.
Každopádně dobrou pojišťovnu pozná klient v momentě, když dojde k řešení pojistné události.
Ano, to je to moment pravdy, od kterého žádná pojišťovna neuteče. Pokud se pojišťovně nepodaří pojistnou událost dobře řešit, klienti si to pamatují velmi dobře a velmi dlouhou dobu. A stejně tak i zprostředkovatelé pojištění si pamatují, pokud se některá pojišťovna nezachová férově.
Jak vnímáte jako šéf pojišťovny peníze?
Peníze jsou v podstatě „základem“ pojišťovnictví. Řešíme je každý den, je to alfa a omega pojistného byznysu. Peníze vyplácíme klientům, když nastanou pojistné události, kompenzujeme jimi ztrátu majetku a skrze finance se snažíme pomoc lidem snadněji vrátit do běžného života.
Co dnes podle vás patří ke standardu dobré pojišťovny, aby měla u klientů dobrý zvuk?
Nejprve je třeba říct, že očekávání klientů jsou dnes ve všech oblastech úplně jinde, než tomu bylo před deseti lety, a stále rostou. Jednou z nejdůležitějších věcí je právě ale rychlá a férová likvidace. Dnes je standard, že když nám klient dodá nezbytné dokumenty k pojistné události, peníze může mít na účtu v řádu několika dnů. Malé škody jsme dnes schopni likvidovat po telefonu a vyřešit je i do druhého dne. V mnoha případech je to i o důvěře, kterou máme například vůči našim dlouholetým klientům.
Jsou však případy, které trvají týdny nebo dva či tři měsíce, a to jsou situace, kdy je klient například opakovaně urgován, aby doložil nezbytné podklady. V těchto případech jde však spíše o firmy a složitější případy, kdy podnikatelé sami potřebují delší čas na vyčíslení škody, rozsah poškození zásob. A někdy se čeká na posudek policie, hlášení hasičů či jiné podklady.
Na jaká pojištění začínají Češi v posledních letech více slyšet, protože si uvědomují, že dávají smysl?
Osobně mám pocit, že v době covidu si lidé více uvědomovali hodnotu života a zdraví a po covidu trochu více rostl počet smluv v životním pojištění. Teď je uzavírání těchto pojištění opět na standardní úrovni. Dále mám pocit, že dlouhodobě jsou Češi více hákliví na svá auta, na které myslí s pojištěním více než na svůj dům či byt. Často platí havarijní pojištění i na automobily staré 8 až 10 let a přitom nemají životní pojištění.
Dnes roste i poptávka po pojištění kybernetických rizik. To je velmi aktuální téma. Občané i firmy si začínají uvědomovat, že je to reálné riziko. A roste i zájem o pojištění domácích mazlíčků, protože řada lidí má doma psy a kočky jako plnohodnotného člena rodiny a uvědomuje si, že veterinární péče není vůbec levná.
Ještě před pár lety vznikaly zcela nové pojistky, u aut se začal pojišťovat například střet se zvěří, nebo se začaly rodit nejrůznější pojistky „na blbost“. Jaký je současný trend?
Dnes nejde o revoluci ale evoluci. Dochází hlavně k rozšiřování pojistných produktů o nová rizika, rozšiřování a vylepšování asistenční služeb, i o tom, jak pomoci při likvidaci pojistné události.
Vznikají však i nové typy škod, které dříve neexistovaly. Příkladem jsou kybernetické útoky. Dnes se mohou týkat prakticky každého a tím pádem se otvírají požadavky lidí i firem v této oblasti. Zároveň tak, jak roste riziko a rozsah škod v této oblasti, tak ruku v ruce jde do budoucna o velký pojistný potenciál. Tímto směrem se vydávají prakticky všechny pojišťovny.
