Tato zjištění jsou výsledkem aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou spořitelnu, který před blížící se Památkou zesnulých zjišťoval, jak jsou Češi připraveni na řešení dědictví a ochranu rodinných financí.
„Mluvit o smrti a všem, co s ní souvisí, je nesmírně obtížné. Přitom jde o zásadní téma, které je často tabuizováno a má dopad na naše finanční zdraví. Je proto důležité si vlastní smrtelnost uvědomit a myslet na správné nastavení svých bankovních produktů, aby se k nim v případě úmrtí mohli dostat i rodinní příslušníci,“ říká Monika Hrubá, manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti v České spořitelně
Společný rodinný účet nemusí být společný
Sonda přinesla i další zajímavá zjištění. Velká neznámá například panuje v mnohých domácnostech také ohledně nakládání s běžným účtem. Téměř polovina lidí vůbec netuší, co přesně udělat, aby se pozůstalí dostali bez problému k účtu zesnulého majitele.
„Z našich hloubkových rozhovorů s klienty víme, že v případě úmrtí člena rodiny je nejvíce stresové se nečekaně ocitnout bez prostředků a přístupu ke společnému účtu. Přitom by stačilo se svým bankovním poradcem správně nastavit disponentská práva k účtu,“ poznamenává Hrubá.
V některých rodinách však mají nastavený model, který není v dnešní době optimální. K účtu má přístup jen jeden z manželů či partnerů. Pokud jsou na tomto běžné účtu rodinné finance, ze kterých se platí nákupy a další výdaje na bydlení a chod domácnosti, nastává po smrti majitele účtu problém. Tento běžný soukromý účet se stane součástí dědického řízení a nakládání s ním má svá zákonná pravidla.
Situace ze života: o bankovním účtu nevěděli, zjistili to náhodou |
„Okamžikem smrti zůstavitele se majetek včetně peněz stává předmětem pozůstalostního řízení a o vlastnických právech k němu na základě zákona a závěti rozhodne přidělený notář. Jakékoliv neoprávněné nakládání s majetkem a účtem v rámci řízení je protizákonné a trestné, dít se může jen v souvislosti se správou pozůstalosti,“ upozorňuje Radim Neubauer, prezident Notářské komory.
Řešením je získat dispoziční právo k účtu
Předejít takovým potížím je přitom jednoduché. „Klientům doporučujeme na účtu si nastavit disponenta. Tím si zajistí, že se rodinní blízcí neocitnou náhle bez finančních prostředků. Je však dobré si také ověřit, že má klient disponentské oprávnění nastavené správně. Tedy že smrtí majitele nezanikne,“ říká Monika Hrubá z České spořitelny.
„Banky běžně nabízejí k běžným účtům možnost dispozičního práva. Jeden z partnerů je vlastníkem účtu, druhý disponentem. Výsledný účet funguje úplně stejně jako jakýkoliv jiný, jen k němu mají přístup dva lidé. Jeden jako majitel účtu a druhý jako disponent. Oba mají svou vlastní platební kartu i přístup do internetového či mobilního bankovnictví,“ popisuje Šárka Svitáková, senior manažerka depozitních produktů a karet z Moneta Money Bank.
Nespornou výhodou takového „společného“ účtu je dokonalý přehled o příjmech a výdajích. Majitel účtu i jeho disponent snadno zjistí, kolik kdo utrácí a kolik na účtu zbývá peněz. Rodinný rozpočet tak mají manželé či partneři neustále pod kontrolou. Bere to ale určitou část soukromí. Oba manželé či partneři tak najednou přesně vidí, za co druhý utrácí, kdy si vybral peníze z bankomatu nebo poslal nějakou platbu. Je tedy těžké cokoli utajit, na druhé straně to ale prověřuje vzájemný vztah a upevňuje důvěru.
„Model, kdy jeden z partnerů neustále kontroluje toho druhého, zda něco udělal, zaplatil nebo zařídil, bývá mnohdy problematický. Já ale vždy doporučuji, nejen ve financích, ale obecně tam, kde to jde, mít ve vztahu vše společné,“ říká koučka partnerských vztahů Žaneta Pospíšilová.
Pořádek ve smlouvách v rodinách chybí
Otevřenost však nepanuje ve všech domácnostech, a to nejen ohledně financí. Když dojde k nečekanému úmrtí, otevírají se další problémy. Třetina Čechů totiž přiznává, že nemá v rámci rodiny přehled o finančních prostředcích, ale ani závazcích typu úvěry nebo pojistné smlouvy. Celkem 60 procent Čechů pak uvádí, že buď netuší nebo jen částečně ví, kde mají jejich blízcí uložené smlouvy či dokumenty k bankovním a pojistným produktům.
„Právě pořádek ve smlouvách a důležitých dokumentech zásadním způsobem usnadní těžké chvíle, kdy je potřeba cokoliv dohledávat a zařizovat,“ dodává Hrubá.
„Dobrou cestou je, aby v nějakém dokumentu bylo uvedeno, kde se určitý majetek nachází, pokud není evidován ve veřejných seznamech. Toto je třeba mít na paměti zejména u majetku v zahraničí či u digitálního dědictví, kde je zpravidla nutno disponovat i přístupovými údaji,“ doporučuje notář Radim Neubauer.
Ani notář nezjistí všechno. Dědicové často přicházejí zbytečně o peníze |
Pokud takový soupis neexistuje, je nutné dohledat a přinést notáři smlouvy o vedení účtu, uzavřené pojistky a platební karty. Notář pak kontaktuje konkrétní banky a další instituce. Tím se ale může dědické řízení zbytečně prodloužit.
Kdo nechce svým blízkým zkomplikovat život, řešením je sepsat závěť nebo dědickou smlouvu. Průzkum Ipsos napříč Českem však říká, že ani na to Češi příliš nemyslí. Závěť pro případ nečekaných událostí má sepsanou pouze 6 procent Čechů, třetina oslovených ale tvrdí, že se ji chystá sepsat. Nejčastějším důvodem, proč se k takovému kroku lidé chystají, je fakt, že chtějí předejít majetkovým sporům a sami rozhodnout o tom, kdo bude jejich majetek dědit. Otázkou zůstává, zda se k takovému kroku lidé během života skutečně rozhodnou.
Co zjistil průzkum
Zdroj: Průzkum Ipsos pro Českou spořitelnu, říjen 2023 |
