Chcete svým dětem usnadnit vstup do života nějakou peněžní sumičkou? Nebo jim rovnou našetřit na vlastní bydlení? Ať tak či tak, platí zde dvě obecná pravidla: mějte cíl a začněte co nejdřív. Když je budete respektovat, vaše možnosti se rozšíří.
Naspořte dětem na studia. Poradíme vám, jak. |
Pokud jde o cíl, odpovězte si na otázku, jak velkou částku a na co budete chtít potomkovi věnovat, jako jsou například náklady spojené se studiem na tuzemské státní nebo soukromé škole či v zahraničí, nebo akontaci na bydlení. Pokud jde o čas, čím dříve začnete peníze odkládat, tím menší může být měsíční úložka.
„Například už jen zkrácení horizontu o pět let způsobí, že budete muset zvýšit měsíční úložku o zhruba 60 % původní sumy, abyste dosáhli téhož, a to v případě investování s výnosem 6 % ročně a cílové sumě jeden milion korun. Rozdíl činí 1 274 korun měsíčně z původní částky 2 164 korun na 20letém horizontu a 3 438 korun při 15 letech investování,“ vypočítává David Kučera, finanční poradce společnosti Partners.
Možná se vám milionová suma zdá vysoká. Pro zajištění potřeb dvou dětí bude ale jen tak tak pokrývat náklady na jejich vysokoškolské studium. „Ty v České republice začínají na hranici pět tisíc korun měsíčně, jeden rok studia rodiče přijde na cca 50 tisíc korun, při pětileté standardní délce studia se celkové minimální náklady vyšplhají na 250 tisíc korun,“ tvrdí Kučera.
Oněch pět tisíc korun měsíčně ale může stát méně, pokud necháte pracovat čas. V každém případě je nutno také zvažovat časovou hodnotu peněz, respektive jejich znehodnocení inflací, a to v průměru dlouhodobě 2,5 % ročně.
Jaký produkt zvolit
Vybírejte finanční produkt, do kterého může přispívat celá rodina, včetně třeba prarodičů. Oblíbené je třeba stavební spoření. Při založení nové smlouvy jsou peníze vázány po dobu šesti let, pokud smlouvu předčasně ukončíte, budete muset vrátit státní podporu a zaplatit sankci. Ta v průměru dosahuje 0,5 % z cílové částky. Pokud budete chtít maximalizovat státní podporu, která činí 2 000 korun ročně, pak ukládejte 1 700 korun měsíčně, respektive 20 tisíc korun ročně plus poplatky.
„Vložené prostředky jsou úročeny úrokem z vkladu v průměru 1,5 %, respektive 1,28 % ročně po zdanění 15 %. Celkové zhodnocení, po započtení všech poplatků (za založení smlouvy v průměru 1 % z cílové částky – konkrétně ze 140 tisíc korun, za vedení účtu cca 300 Kč ročně) a po započtení státní podpory, vyjádříme tzv. efektivní úrokovou mírou, která činí cca 2,99 % ročně,“ přibližuje David Kučera.
Cílovou částku 140 tisíc korun tedy naspoříte za šest let, a právě tehdy má smysl stavební spoření řádně ukončit s výplatou naspořených prostředků a případně založit nové. Vzhledem k efektivní úrokové míře ale pokryjete spíše jen znehodnocení inflací. Navíc měsíční úložka 1 700 korun pro každé z dětí může být pro rodinu moc vysoká. Stavební spoření proto může být volbou pro velmi konzervativní střadatele, kteří chtějí spíše uchovat hodnotu peněz.
Pro ty, kdo chtějí vydělat, mohou být řešením kvalitní podílové fondy, které mají vyjádřeny transparentně jednotlivé poplatky a umožňují zvolit investiční strategii od konzervativní, přes vyváženou, až po dynamickou.
„Strategie se může v čase měnit podle toho, jaké riziko jsme ochotni podstoupit. S přibývajícím časem a rostoucími úsporami budeme volit konzervativnější postup,“ připomíná jednu ze základních pouček Ondřej Marek, jednatel serveru Dluhopisy.cz.
„Na 15letém horizontu lze při určité dávce zdrženlivosti k riziku doporučit vyváženou strategii s předpokládaným dlouhodobým výnosem 6 % ročně. S přihlédnutím k 2,5% inflaci a vstupnímu poplatku 3 % pak nominální hodnota investice bude činit 305 678 korun a reálná (se započtením inflace) cca 251 073 korun při měsíčním vkladu 1 160 korun, přičemž výnosy se dle platné legislativy nedaní (při splnění 36měsíčního časového testu),“ uvádí David Kučera a dodává, že pro získání stejné sumy budete muset na stavebním spoření odkládat cca 1 450 korun měsíčně.
V případě nouze se dají peníze z fondu částečně nebo úplně vybrat, je třeba ale počítat s rizikem ztráty, pokud zrovna trhy budou „dole“.
Vztah dětí k penězům
Základní finanční gramotnost se nyní učí už na školách. Konzultant Partners Jiří Kubík ovšem podotýká, že opravdu základní finanční gramotnost dostávají děti od svých rodičů. Tak jak to funguje doma, totiž dítě bere jako určitý standard.
„Žije se od výplaty k výplatě? Berou se úvěry na dovolené? Utrácí se? Nebo naopak šetří a rodič s dítětem hovoří, kde se berou penízky, jak s nimi obecně hospodařit?“ vysvětluje Kubík. „Může to být i formou hry. Dám ti 100 korun, za co je utratíš? Nebo si něco koupíš a zbytek uložíš?“ radí.
Mentor a úspěšný podnikatel Patrik Marafko jde ještě dál. Tvrdí, že dětem se nemá dávat nic zadarmo. „Nedávno jsem v rádiu slyšel, že jeden z mých nejoblíbenějších akčních hrdinů a komiků Jacki Chan, který stejně jako já pochází z chudé rodiny, prohlásil, že svůj majetek po smrti odkáže na charitu, protože jeho děti si buď dokážou peníze vydělat sami, nebo si je nezaslouží,“ říká. Podle jeho zkušeností mnohem lepší než potomkům spořit, je od dětství je učit peníze vydělávat.
„Pokud tedy chcete svým dětem pomoci v jejich životním úspěchu, nedávejte jim nic zadarmo. Odměňujte je za odvedenou práci. Na začátku se budou zlobit, ale v dospělosti vám za to ze srdce poděkuji. Protože jejich mozek automaticky začne hledat příležitosti, jak vydělat víc peněz snáze než od vás,“ míní Marafko.
Jak naučit potomky hospodařit
Aby se děti naučily, že všechno něco stojí a je třeba si na to nejdřív našetřit, pořiďte jim klasiku – prasátko. Starším dětem, dejme tomu od patnácti let výše, se vyplatí pořídit vlastní účet. Tam budou mít kapesné, případně peněžité dárky od příbuzných. Spíše než o spoření ve velkých objemech půjde o jakousi „elektronickou kasičku“. Buď tedy běžný účet s dobrým úročením nebo kombinaci běžného a spořicího účtu.
„Důležitá je hlavně obsluha účtu a související analytické informace a kategorizace příjmů a výdajů – kolik na účet přitéká a odkud, za co naopak uživatel utrácí, kolik spoří. Proto je dobré dívat se po tom, co umějí konkrétní mobilní bankovnictví nebo další vhodné aplikace. Mladí lidé jsou dnes na mobil jako nástroj získávání informací zvyklí, a proto je tato forma pro ně přirozená,“ radí Věra Pavlišová, ředitelka retailového bankovnictví Creditas.
Nechejte si ale nad účtem dohled, abyste mohli například určit, kolik může dítě jednorázově utratit nebo vybrat z bankomatu. Tím se naučí se svými penězi hospodařit. „V dospělosti může banka poskytnout základní kontokorent například pět tisíc korun nebo dokonce půjčku. To už by měl být potomek dostatečně informovaný na to, aby peníze raději nevyužil, případně je neutratil za zbytečnosti,“ míní Jiří Kubík.
