V České republice chce většina lidí bydlet ve vlastní nemovitosti. A statistiky to potvrzují. V nějaké formě vlastního bydlení, včetně družstevního, bydlí podle předposledního sčítání lidu (poslední ještě není zpracované) přibližně 80 procent domácností. „Tedy téměř každý, kdo si to jen trochu může dovolit,“ konstatuje Petr Zámečník, obchodní ředitel společnosti EMA data.
V západoevropských zemích je to ale jinak. V nájmu tam bydlí mezi 30 až 50 procenty lidí. A například ve Švýcarsku vlastní bydlení skoro nepřipadá v úvahu. Tamní obyvatelé se hodně stěhují kvůli práci a ceny nemovitostí jsou tak vysoké, že málokoho napadne pořídit si svůj byt či dům.
Podobným směrem se trend bydlení začíná stáčet také u nás. „Z našich dat je patrné, že lidé sice stále vyhledávají domy či byty ke koupi, ale nakonec se rozhodnou pro nájemní bydlení,“ říká Jakub Veverka z realitního portálu Videobydleni.cz.
Ani byt si sice nemůžete pronajmout úplně bez peněz, ale je rozdíl zaplatit kauci a počáteční poplatky kolem 50 tisíc korun, než muset mít našetřený třeba milion ke koupi menšího bytu v Praze.
„Řada klientů také přichází už s tím, že kvůli rostoucím cenám volí menší metráž. Když ji ale vidí na vlastní oči, pochopí, že by to na jejich domácnost bylo už příliš málo,“ poukazuje Vladimír Zuzák, ředitel Maxima Reality další důvod, proč se nakonec lidé rozhodnou pro nájem. Nebo přijdou na prohlídku, a teprve na místě si uvědomí, že kromě kupní ceny bude potřeba ještě něco investovat do rekonstrukce či vybavení. A to už by bylo příliš.
Co ještě vede lidi do nájmu
Vedle toho se postupně rozšiřuje skupina lidí, kteří volí pronájem cíleně. Tento typ bydlení totiž s sebou nese i určité výhody. „Ať už jde o menší závazky než u vlastního bydlení, nebo větší flexibilitu,“ říká Michal Nečas, jednatel společnosti Zeitgeist Asset Management.
Například rodina s více dětmi (a nadprůměrnými příjmy) si může dovolit pronajmout vilu v Praze, kterou by si ale nemohla dovolit koupit. Navíc onu vilu využije pouze v určitém období života, ale jakmile děti odejdou z domu, stala by se spíše přítěží. V případě pronájmu bydlení snadno rychle vymění.
Na rostoucím zájmu o nájmy má ale svůj podíl i ústup pandemie koronaviru a s tím související návrat studentů a zahraničních pracovníků nadnárodních firem. „Zde je ovšem budoucnost silně spjatá s dalším vývojem pandemie, zda budou restriktivní opatření přibývat, anebo postupně ubývat,“ zdůrazňuje Adam Kvasnička, specialista na pronájmy z realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties.
Do nájmů jdou ale i lidé, kteří by si mohli díky příjmům vlastní bydlení dovolit. Peníze, které by jinak museli vložit do hypotečního úvěru, jsou totiž schopni zhodnotit jinde a lépe. „Na tento trend reagují developeři a velcí investoři, kteří se zaměřují na rezidenční nemovitosti určené právě pro nájemní bydlení,“ říká Jan Řežáb, majitel a zakladatel JRD.
Jednou ze společností, které cílí na čistě nájemní projekty, je Zeitgeist Asset Management. Jejich nejnovějším projektem je Home Barrandov v Praze, kde během čtyř měsíců uzavřeli asi 45 pronájmů. Většinu zájemců přitom tvoří Češi.
Nabídka i ceny se v Praze vrací do normálu
Co se týče počtu nabídek na pronájem na realitních serverech, ten se po otřesu spojeným s pandemií koronaviru stabilizoval. „Největší nárůst nabídky byl zaznamenán v polovině loňského roku, kdy se počet inzerátů na pronájem vyšplhal až na 20 tisíc. V letošním roce počet nabízených bytů klesá a nyní je zhruba na 10 tisících,“ popisuje vývoj trhu Ondřej Mašín, ředitel Bidli reality. Největší výkyv v nabídce se týkal hlavního města, kde bylo původně hodně bytů určených ke krátkodobým pronájmům.
Vedle nabídky se postupně stabilizuje i cenová hladina. „Ceny se v Praze vrací do normálu s mírným poklesem, zhruba 10 až 15 procent,“ uvedla Tereza Vrzáková z RE/MAX G8. Výjimku stále tvoří úplné centrum města, kde je nabídek stále hodně a ceny jsou nižší než dříve o více než 20 procent.
Aktuálně se tak dá v Praze pronájem garsonky sehnat za 8 až 10 korun, byt 2+kk za 11 až 15 tisíc korun, větší byty od 16 tisíc korun výše. K tomu ale musíte připočíst ještě cenu za služby, běžné jsou 3 až 4 tisíce korun měsíčně.
Nájmy rostou
Obecně však ceny za pronájmy bytů spíš rostou, a to dlouhodobě. „Například v Olomouci se nájem během pandemie nesnížil, naopak se stále zvyšuje,“ potvrzuje Tomáš Hejda z RE/MAX. Dodává, že majitelé pronajatých bytů využívají také svá práva na zvyšování cen i stávajícím nájemcům.
Garsonky se tak v současné době v Olomouci pronajímají od 6 500 do 12 tisíc korun, byty 2+kk od 9 do 15 tisíc korun. Větší byty jsou k mání od 15 tisíc korun výše. Novostavby jsou ještě dražší. K tomu je třeba samozřejmě připočíst cenu za služby.
Podobná je situace v Brně. S návratem vysokoškoláků zpátky do škol se opět roztočily kolotoče prohlídek a o byty je podle Hejdy obrovský zájem. Zpět se stěhují i pracovníci, kteří celý rok strávili na home office mimo město a nyní se rádi vracejí do kanceláří. Podle statistik realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties zde ceny meziročně stouply zhruba o 10 procent. Nájmy v Českých Budějovicích šly nahoru meziročně asi o 12 procent.
Někde se růst zastavil
Ceny nájmů v Plzni spíše začaly stagnovat. Garsonka se tu dá pronajmout od 6 tisíc korun ve starším paneláku až do 11 tisíc v novostavbě s parkovacím stáním + služby. Byty 2+kk či 1+1 se pohybují mezi 7 až 15 tisíci korunami (+ služby), větší byty od 8 500 až do 20 tisíc korun (+ služby).
Bidli reality zaznamenaly snížení cen v Hradci Králové. Patrný je na příkladu bytu 2+1 o velikosti 74 metrů čtverečních na Pražském předměstí, který nyní nabízí za 13 500 korun. Před rokem přitom podobně vybavený byt a v podobné lokalitě, ale menších rozměrů, pronajali za 14 tisíc korun. Srovnatelné ceny panují v Pardubicích, kde je například menší byt 2+kk v nabídce za 12 tisíc korun či v Ostravě-Porubě, kde byt 2+kk vyjde na necelých 13 tisíc korun.
Nejlevnější jsou stále pronájmy na severu Čech, a to přesto, že v tomto regionu ceny pořád rostou. Třeba v Mostě seženete pronájem bytu 2+1 po částečné rekonstrukci za 8 500 korun. Levné byty jsou i v Karlovarském kraji. „Zde lze sehnat bydlení již od 5 tisíc korun. Běžná cena se pohybuje mezi 6 až 9 tisíci korunami,“ přibližuje situaci Zámečník. K těmto cenám je však nutné přičíst poplatky, které činí až 4 tisíce korun.
Co má ještě vliv na cenu
„Výše nájmu samozřejmě není pro všechny místa v daném městě stejná, záleží totiž na atraktivitě lokality,“ zdůrazňuje Řežáb. Tedy například na množství pracovních příležitostí, na dojezdových vzdálenostech do škol nebo zaměstnání, na kvalitě infrastruktury, na občanské a dopravní vybavenosti, blízkosti obchodů, obchodních center a podobně. Roli samozřejmě hraje i stav domu a bytu.
Liší se také ceny za metr čtvereční podle velikosti bytu. Podle Vladimíra Zuzáka momentálně vychází nejdráž středně velké rodinné byty kolem 70 metrů čtverečních, protože po nich je největší poptávka. Podobně - jen o trochu lépe - jsou na tom garsonky. Naopak velké byty zdražují paradoxně pomaleji.
Hodně se připlácí za balkon nebo terasu, klidně až 15 procent, podobně i za pracovnu nebo pracovní kout. Naopak připlácet se lidem nechce za novou rekonstrukci nebo exkluzivní výbavu bytu.
Hodně zdražují satelitní obce na trasách příměstských vlaků. Kam jezdí jen autobusy, tam ceny rostou pomaleji. Přesto ale při srovnání s velkým městem mohou být zajímavé.
Například byt v Kladně s dispozicí 3+kk a rozlohou 84 metrů čtverečních po rekonstrukci, který je částečně vybavený a hodí se i pro rodinu, lze momentálně sehnat za 12 500 korun. „Oproti tomu byt 4+1 o velikosti 98 metrů čtverečních v pražské čtvrti Malvazinky stojí 28 900 korun. I za menší byt 3+kk o velikosti 60 metrů čtverečních v panelovém domě v Praze 4 - Braník zájemci zaplatí 16 tisíc korun měsíčně,“ srovnává Mašín.
Nejlevněji pochopitelně pořídíte pronájem v malých městech s nepříliš dobrou dopravní dostupností do spádových oblastí.
