Podmínky pro pohřbení psa řeší Vyhláška číslo 82/2014 Sb. Veterinární a hygienické požadavky pro místo určené pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu. Kadáver je odborný výraz pro mrtvé tělo (kadáver zvířete je tedy mrtvola zvířete), zájmový chov je například právě i chov domácího mazlíčka. I pokud chcete pohřbít svého psa na své zahradě, musíte dostát požadavkům určeným ve vyhlášce.
„Musíte jej uložit do země nejméně 200 metrů od vodního zdroje, nejméně 100 metrů od stavby pro bydlení i stavby pro rodinnou rekreaci a 100 metrů od pozemní komunikace (vyjma příjezdové komunikace, zde to může být i blíže než 100 metrů) a nejméně 50 metrů od sousedního pozemku,“ přibližuje podmínky advokát Pavel Nastis.
Vyhláška také stanoví, že kadáver musí být ošetřen nehašeným vápnem nebo jiným vhodným desinfekčním prostředkem a pokud jej umísťujete do obalu, musí to být obal v půdě rozložitelný a nesmí poškozovat životní prostředí. „Každé jednotlivé místo uloženého kadáveru musí být označeno s vyznačením data uložení a místo musí být zajištěno proti vniknutí zvířat,“ doplňuje advokát.
Zvířecí krematorium v Ostravě budí rozruch, stát má v místě bývalé šachty |
Nabízí se otázka, kdo má vůbec tak velkou zahradu, aby mohl splnit všechny výše uvedené podmínky. Většina lidí je tedy v praxi postavena do situace, kdy jim vyhláška v podstatě znemožňuje pejska pohřbít na své zahradě.
A co ta Alíkova oblíbená louka? „Se svolením vlastníka pozemku to možné určitě je, i zde ale bude nutné splnit všechny podmínky vyhlášky,“ podotýká Pavel Nastis.
Veterinář nebo zvířecí krematorium?
Určitou možností je takzvaně nechat psa u veterináře, znamená to využití asanační služby, kterou veterinární lékař zprostředkuje. „Tělo zvířete je v tomto případě uloženo do boxu veterinárního pracoviště a poté odvezeno do asanačního ústavu, kde probíhá hromadné spalování, včetně těl uhynulých hospodářských zvířat atd.“ vysvětluje prezidentka Komory veterinárních lékařů ČR Petra Šinová.
Ne každý veterinář tuto službu poskytuje, je tedy vhodné se předem informovat a domluvit si podmínky. Ceny jsou smluvní, každé pracoviště má vlastní cenotvorbu. „Orientačně lze říci, že cena se odvíjí od hmotnosti zvířete, případně od příplatku za víkendový svoz, řádově mezi 1 000 Kč za menšího psa a svoz v pracovní dny až po dva tisíce korun za většího psa v případě víkendového svozu,“ uvádí Petra Šinová.
Podle zkušenost veterinářů bývá asanace většinou součástí eutanazie, cena je pak navýšena ještě o tuto službu, opět v řádech stovek až tisíce korun.
Pokud vám tento způsob nevyhovuje, můžete využít služeb krematoria pro zvířata. Nabídka je opravdu široká, se svým psím kamarádem se dokonce můžete rozloučit v obřadní místnosti, vybrat si rakev či nejrůznější suvenýry jako otisk tlapky, památeční sklo nebo šperk s popelem či srstí. Záleží na vkusu i na peněžence.
Měli jsme požadavek i na zpopelnění koně, říká majitel krematoria pro zvířata |
Nespornou výhodou zvířecího krematoria je, že kremace probíhá individuálně. „Zvířecí krematorium funguje v podstatě stejně jako to lidské, dojde v něm ke zpopelnění ostatků zvířete a majitel dostane jeho popel v urně,“ popisuje předseda Asociace zvířecího pohřebnictví Jan Šípek. Cena kremace závisí na velikosti zvířátka, tedy na jeho váze, průměrně činí do pěti tisíc korun.
Řada pejskařů si nechává urnu doma, je ale možné ji i zakopat kdekoliv na vlastním pozemku. Tady už na vyhlášku nenarazíte.
„Jestliže plánujete urnu pohřbít do země, je vhodné si vybrat ekologickou, ‚biorozkladatelnou’ urnu, která se sama v zemi rozloží, aniž by zatěžovala životní prostředí,“ dodává Jan Šípek.
