Může to být například stará, polorozbořená chatka s nulovou tržní hodnotou, zašlý dopis dávno zemřelé babičky, rodinné fotky, bezcenná sbírka známek, nebo třeba strom, který jste vysadili v den, kdy se vám narodil první syn. Zkrátka věci se sentimentální hodnotou, které vám věnoval někdo milovaný, nebo jste k nim nějak citově vázaní.
Cena zvláštní oblibyTýká se újmy na věci, ke které má poškozený zvláštní vztah, díky němuž škůdce hradí nejen formálně vzniklou škodu způsobenou poškozením či zničením věci, ale i cenu mimořádnou, při jejímž vyčíslení bere soud v úvahu osobní vztah poškozeného k poničené věci. |
"Pokud vám někdo tuto věc schválně zničí, máte podle nového občanského zákoníku právo na odškodnění, a to nově nejen do výše obvyklé ceny. U soudu budete moci nárokovat odškodnění za způsobenou nemajetkovou (psychickou) újmu. A ta může mnohonásobně převýšit mnohdy mizivou cenu obvyklou," vysvětluje Petr Šustek z katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Ačkoli speciální institut náhrady nemajetkové újmy stávající občanský zákoník nezná, nejde v naší geografické šířce o žádnou novinku. Cenu zvláštní obliby zmiňoval již rakouský všeobecný zákoník občanský z roku 1811, který platil na území Československa až do roku 1950 a byl inspirací nového občanského zákoníku.
Věc vám musí poškodit z rozmaru či škodolibosti
"Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby," praví se v zákoníku. Co to však konkrétně znamená? "Abychom mohli nárok vymáhat, musí ten, kdo nás poškodil, splnit alespoň jednu ze dvou možných podmínek záměrného jednání," upřesňuje Petr Šustek a pojmy vysvětluje na příkladu ulomení zrcátka u veterána, tedy auta, které má pro majitele velkou citovou hodnotu:
- Pokud někdo ulomí zrcátko jen tak z rozmaru, zkrátka jen pro potěšení, že někomu neznámému způsobil škodu, bez ohledu na to, komu opečovávaný vůz patří, jde o případ svévole.
- Když ničitel ví, že jde o automobil po pradědečkovi, že ho jeho majitel opravuje a leští každý víkend, a ulomí mu zrcátko například ze závisti, jde o případ škodolibosti. Jsou to případy, kdy má škůdce potěšení z toho, že působí škodu konkrétnímu člověku.
Protože jsou takové věci jedinečné, nestačí škodu způsobenou jejich poškozením či zničením nahradit jen částkou, která odpovídá obvyklé ceně dané věci, tedy pořizovací cenou.
Výše náhrady nebude daná žádnými tabulkami
Jakou jste utrpěli újmu, si určíte sami a výši odškodnění musíte zdůvodnit. Když na váš návrh škůdce nepřistoupí, nebo se nedohodnete, rozhodne o výši ceny zvláštní obliby soud. Vycházet se přitom bude z pravidel slušnosti a přiměřenosti k tomu, co se stalo.
A dokazování bude na vás. Svůj zvláštní vztah k věci musíte u soudu prokázat vlastní výpovědí, nebo výpovědí svědků, případně jinými písemnými důkazy.
Podle čeho se bude výše odškodnění určovat? "Podle toho, co je spravedlivé. Nový občanský zákoník je postaven na spravedlivé úvaze soudu, neexistují tu žádné tabulky, které by stanovily nějakou konkrétní částku," doplňuje právník.
A existuje nějaký návod, jak by měli soudci v takových případech postupovat? "Ne, žádný návod neexistuje a není pro něj ani důvod. Jistě mají soudci školení, ale tohle je otázka nemajetkové újmy spočívající v nabourání speciálního vztahu člověka ke konkrétní věci. Soudce musí sám posoudit, co je společensky přijatelné a spravedlivé ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu," uvádí Petr Šustek.
Je to stejný princip, jako když se nyní určuje výše náhrady v penězích, když vás někdo veřejně urazí nebo bulvár napíše, že máte nemanželský poměr a podobně. Vysoudit tedy můžete slušné peníze.
