Ačkoliv se ještě v loňském roce z Ukrajiny měsíčně vyváželo okolo 5 milionů tun pšenice, tak po počátku války tento export klesl jen na 500 tisíc tun. Obrovský pokles vývozu této suroviny z východu Evropy vedl už i ke značnému nárůstu cen. Pšenice za pár týdnů zdražila asi o 40 procent a je nejdražší od roku 2008. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Čína uprchlíky z Ukrajiny tvrdě vyždímala. Jako za let do tropického ráje |
Válka na Ukrajině ve spojení s důsledky pandemie nemoci covid-19, stále ještě narušenými dodavatelskými řetězci a drahými pohonnými hmotami může přinést obrovskou potravinovou krizi. Oba státy se totiž na celosvětovém vývozu obilí ještě v loňském roce podílely z více než 30 procent a Ukrajina byla navíc dlouhou dobu významná třeba i z hlediska exportu kukuřice nebo slunečnicového oleje. Nyní jsou ale tyto dodávky v ohrožení.
Ještě před vypuknutím válečného konfliktu se ukrajinská pšenice či kukuřice svážela po železnici do černomořských přístavů, odkud proudila do Asie nebo Evropy. Tamější přístavy ale nyní ve velkém blokuje Rusko a Ukrajina hlásí, že kvůli válce zůstalo v tamějších docích momentálně uvězněno více než sto lidí.
Ačkoliv může být menší část ukrajinské úrody do Evropy přemisťována díky nákladní železniční dopravě přes Polsko nebo Rumunsko, plnohodnotná náhrada za námořní dopravu kvůli omezeným kapacitám a zastaralé ukrajinské infrastruktuře momentálně možná není. Odráží se to už i do ceny plodin.
Ukrajina už po denacifikaci nebude existovat, napsal ruský komentátor |
Ještě před vypuknutím války na Ukrajině se velkoobchodní ceny pšenice držely okolo osmi dolarů za bušl, což je míra, která se v souvislosti s pšenicí na burzovních trzích používá a odpovídá necelým 27 kilogramům. Od té doby ale tato cena citelně vzrostla, a to momentálně na zhruba jedenáct dolarů. Kromě válečnému konfliktu na Ukrajině se do výsledné ceny plodin negativně promítají ale i další faktory jako třeba vysoká cena ropy nebo dlouhotrvající sucho.
Pomocná ruka od Indie nebo Brazílie
Velkými zásobami obilí ve světě disponuje třeba i Indie, která nyní kvůli problémům na Ukrajině naskakuje na exportní trh a získává nové kontrakty. Obrovský nárůst vývozu pšenice během prvních tří měsíců letošního roku zaznamenala třeba i Brazílie, která od ledna do března vyvezla více než za celý loňský rok.
„Budeme i nadále pokračovat ve velkém exportu naší pšenice, abychom uspokojili poptávku v těch zemích, které doplácejí na ukrajinský konflikt,“ řekl v neděli Piyush Goyal, který je indickým ministrem pro potraviny a obchod a dodal, že indičtí farmáři produkci pšenice i dalších důležitých plodin momentálně stále navyšují.
Taktikou ohrožujete civilisty, slyší Ukrajinci. Jinak se neubráníme, kontrují |
Dodávky z Brazílie a Indie však nemohou celosvětové problémy kolem pšenice dlouhodobě řešit. Kromě jiného totiž i třeba kvůli delším tranzitním trasám při převážkách nafukují míru inflace.
Organizace spojených národů dokonce varovala, že by světové ceny potravin mohly v letošním roce vzrůst i o více než 22 procent. Zároveň kvůli tomu hrozí značný růst chudoby i těch osob, které budou kvůli enormnímu růstu cen potravin podvyživené.
Některé země už kvůli obavám z důsledků válečného konfliktu na Ukrajině na potravinovou bezpečnost zakazují vývoz svých plodin. Jde třeba o Srbsko, které je devátým největším producentem kukuřice na světě. K omezení dodávek pšenice se připravuje třeba i Kazachstán a některé restriktivní kroky plánuje i Argentina nebo třeba Indonésie.
Zelenskyj vidí Ukrajinu jako „velký Izrael“, vítězstvím bude stav před invazí |
Podle odborníků se kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu světový obchod s obilninami v blízké době do velké míry změní. Jen v letošním roce by se mohl snížit až o 12 milionů tun, což je nejvíce za posledních deset let.
„I kvůli vyšším cenám směřujeme k ochranářství a k omezování mezinárodního obchodu,“ řekl pro Bloomberg analytik ze společnosti Rabobank Michael Magdovitz.
Egypt už na nedostatek pšenice zareagoval
Některé státy už nedostatek pšenice pociťují. Problémy hlásí třeba Egypt, kde kvůli obávám z rostoucí nespokojenosti tamějšího obyvatelstva a možným sociálním nepokojům dokonce stanovili maximální cenu chleba.
Někteří odborníci dokonce tvrdí, že drahé potraviny mohou v některých státech vést k dalšímu Arabskému jaru, a tedy vlně protestů či povstání, které ve většině arabských států probíhaly od konce roku 2010 až do prosince roku 2012.
