Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Bylo to jako scéna z filmu,“ líčí Taras Ševčenko, jak ze svého bytu na severním okraji Buče během prvního dne ruské invaze sledoval útok na letiště v Hostomelu. „Viděl jsem ruské helikoptéry i výsadkáře,“ říká.
Právě tak odstartovala měsíc dlouhá okupace Buče vzdálené čtyřicet kilometrů severozápadně od Kyjeva, která se v posledních dnech stala synonymem nejhorších zvěrstev Putinovy války na Ukrajině. „To, co se tam odehrálo v dalších dnech, bylo nepředstavitelné. Těla převálcovaná tanky, lidé rozstřílení na ulici,“ popsal Ševčenko listu The Guardian.
Jeho slova potvrdili další svědci i ukrajinští úředníci, podle nichž tu Rusové zavraždili několik set civilistů. Mrtví jsou v masovém hrobě, těla ale ležela i na ulicích, některá z nich s rukama svázanýma za zády. „Do společného hrobu muselo být uloženo 280 těl,“ uvedl starosta Anatolij Fedoruk.
Ukrajinská armáda pak v neděli zveřejnila záběry sklepní místnosti, která ruské armádě údajně sloužila jako mučírna. „Na místě jsme objevili několik klečících těl se svázanýma rukama. Některým obětem nejprve prostřelili kolena a až poté je střelili do hlavy,“ popsala armáda.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNa útěk jsme pomysleli pozdě, líčí svědek
Podle Ševčenka, jenž pracuje jako trenér bojových umění a v Buči bydlel se svou 77letou matkou, ve městě po příchodu Rusů nejprve zavládlo ticho. Po 72 hodinách se ale vše obrátilo vzhůru nohama.
 |
„Třetího dne se u našeho domu odehrála velká přestřelka mezi Rusy a teritoriální obranou. Zpočátku jsme se rozhodli zůstat. Nevěděli jsme, kam bychom šli, a nejsme tak bohatí, abychom ze dne na den změnili život. Třetího dne jsem si uvědomil, že na útěk už je pozdě, neboť válka se odehrávala přímo před naším domem. V ulici jezdily tanky a střílely,“ uvedl.
Čtvrtého dne v Buči zavládla panika. „Všichni hledali způsob, jak se odsud dostat. Každý, kdo měl vlastní auto, utekl a riskoval při tom život,“ pokračoval Ševčenko. Dodal, že jeho matka se kvůli bojům přestěhovala do vlhkého sklepa pod domem, kde se připojila k dalším osmi rodinám.
„Zůstala jsem tam dalších třináct dní. Jako záchod jsme používali kyblík. Byla tam i 86letá žena a tříleté dítě,“ vypráví Ševčenkova matka.
Lidé nesměli mrtvá těla odnášet
Pátého dne přestal jít plyn a lidé začali vařit venku na ohních. V ulicích se začala hromadit těla. „Ležela na silnicích i chodnících, nedovolili nám s nimi pohnout,“ uvedl Ševčenko, který tvrdí, že na vlastní oči viděl, jak Rusové zastřelili seniora, jenž šel po ulici s manželkou.
„Dovolil si je kritizovat, tak ho prostě na místě zabili. Jeho ženě nařídili, ať ho nechá ležet a jde dál. Křičeli na ni, že jestli chce být s ním, klidně ji také zastřelí. Stalo se to čtyřicet metrů od našeho domu,“ popsal Ševčenko.
Podle starosty Fedoruka se těla rovněž neodklízela kvůli tomu, že pod některá z nich Rusové nastražili miny.
Ulice poseté těly svázaných civilistů. Ukrajinci mluví o nové Srebrenici |
Zvěrstva potvrdil také další svědek, jenž lidskoprávní organizaci Human Rights Watch (HRW) popsal, že okupanti 4. března shromáždili na ulici pět mužů. „Přinutili je, aby si klekli na kraji silnice, přetáhli jim trička přes hlavu a jednoho z nich střelili do týla. Lidé na ulici děsně křičeli,“ vylíčil.
Učitelka z Buče HWR pověděla, že Rusové téhož dne vyháněli lidi ve velkém z domů. „Do naší ulice přijela čtveřice kamazů, vyskákali z nich vojáci a vyváděli lidi ven na ulici. Celkem nás venku stálo asi čtyřicet, kontrolovali nám doklady a telefony, hledali lidi z teritoriální obrany,“ uvedla žena, jež si přála zůstat v anonymitě.
„Nechali nás stát hodiny venku v mrazu. Poté jednoho muže donutili, aby si svlékl boty a bundu a zastřelili ho. Řekli nám, že nemáme křičet, protože nás jen zbavují špíny. Že jsou tu od toho, aby to tu vyčistili,“ uvedla.
Rusko v pondělí popřelo, že by jeho vojáci v Buči zabíjeli civilisty. Tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou „další provokací“ ukrajinské vlády. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová v pondělí prohlásila, že fotografie byly pořízeny na „příkaz“ USA.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuští ostřelovači pálili do prchajících mužů
Ševčenko se rozhodl, že se musí s matkou za každou cenu uniknout. „Začal jsem analyzovat možnosti úniku. Mnohé při útěku zastřelili. Někteří zůstali sedět mrtví v autě,“ podotkl s tím, že když Rusové oznámili na 11. března otevření humanitárního koridoru do Kyjeva, neváhal.
„Ráno jsem vyzvedl matku ve sklepě, svého psa si strčil pod kabát a vyrazili jsme. Rusové nám ale řekli, že koridorem smí odejít jen ženy a děti,“ uvedl Ševčenko s tím, že matku poslal samotnou a připojil se k mužům, kteří chtěli dojít do dvanáct kilometrů vzdálené Romanivky.
Apokalypsa, popisují reportéři osvobozenou Irpiň. Bojovali v ní i Češi |
„Když jsem se dopoledne vydal s asi dvacítkou mužů pěšky přes pole, začali po nás střílet ruští odstřelovači. Lidé kolem mě padali na zem, ale my ostatní jsme jim nemohli pomoci, protože by nás ihned také zastřelili,“ vypověděl Ševčenko, jenž po celou dobu svíral v náručí čtyřkilového psa.
Nakonec mu trvalo sedm hodin, než skrze město Irpiň a vesnici Stojanka došel do svého cíle v Romanivce. Tam nasedl na autobus do Kyjeva, kde se později shledal se svou matkou. Kolik z mužů, kteří po jeho boku běželi přes pole, zůstalo naživu, Ševčenko netuší. „Pak už jsem se ani nedíval kolem sebe, srdce mi bušilo v hrudi, téměř jsem nedýchal,“ uzavřel.
