Vlády středoevropských států ale potřebují, aby se spotřeba domácností co nejdříve nastartovala. V době slabého exportu do zahraničí by totiž právě domácnosti mohly opět nastartovat potřebnou hospodářskou expanzi. Řada z nich se ale stále potýká s důsledky citelného poklesu reálných mezd z poslední doby, informovala agentura Reuters.
Středoevropské ekonomiky jsou do velké míry závislé na vývozu do zahraničí. Velmi těsné vazby měly státy jako Česká republika, Slovensko či Polsko hlavně s nedalekým Německem. I to ale už několik měsíců v řadě hospodářsky pokulhává a prognózy napovídají, že v dohledné době se výrazné zlepšení nedá očekávat. Před pár dny to potvrdila i německá vláda, která upravila předpověď hospodářského růstu pro rok 2024 směrem dolů, a to z 1,3 na 0,2 %.
Důvěra podnikatelů v ekonomiku klesla, spotřebitelé jsou optimističtější |
I kvůli hospodářským problémům nedalekého Německa sklouzla česká ekonomika do recese. S ní ale bojuje i Maďarsko. Oba státy navíc předpokládají, že výrazné oživení spotřeby domácností je zatím v nedohlednu. Polsko se meziročnímu propadu HDP vyhnulo jen velmi těsně.
Nejlépe je na tom Polsko
V případě Polska ale analytici očekávají, že v roce 2024 dojde v rámci regionu k nejvýraznějšímu meziročnímu růstu nominálních mezd. Polské statistiky za leden ale ukázaly, že domácnosti tuto pozitivní prognózu do své spotřeby zatím nepropsaly. Vykázaná čísla totiž zaostala za očekáváními.
„Ohledně nárůstu spotřeby polských domácností zůstáváme dál skeptičtí. Podle našich odhadů se rok 2024 bude nést hlavně ve světle úspor než spotřebního boomu. Ze sedmi až osmiprocentního nárůstu mezd utratí polské domácnosti jen asi polovinu,“ prognózuje i Polská centrální banka.
Češi loni šetřili elektřinou, spotřebovali jí nejméně za posledních 14 let |
Čeští a maďarští spotřebitelé zároveň příliš nevěří, že by se jejich ekonomická situace měla v blízké době výrazněji zlepšit. Spotřebitelská důvěra je v těchto státech dlouhodobě slabá. Vrásky na čele jim přidělávají hlavně ceny potravin, které se blíží průměrným cenám v celé eurozóně, kde jsou ale průměrné disponibilní příjmy domácností mnohem vyšší.
Oživení spotřeby až ve druhé polovině roku
Tomáš Prouza jako Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu agentuře Reuters řekl, že výraznější oživení spotřebitelské poptávky on sám očekává až ve druhé polovině letošního roku. „Opatrnost přetrvá až do léta. V té době se totiž domácnostem začnou reálné mzdy po čase zvyšovat,“ řekl Prouza.
Průzkum společnosti Ipsos pro Generali Investments ukázal, že v České republice snahu šetřit hlásí až 85 procent české populace. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách, snižovat spotřebu energií i vody a omezovat návštěvy restaurací.
Řada firem ale přestává slabou poptávku ze strany domácností zvládat. Nejvýraznější propad tržeb zaznamenávají hlavně prodejci oděvů a obuvi. Průzkum společnosti PricewaterhouseCoppers mezi maďarskými manažery ukázal, že meziroční nárůst tržeb letos očekává jen polovina z více než 300 dotázaných společností. To je nejhorší výsledek za posledních více než deset let.
Inflace v Evropské unii v lednu zvolnila, nejvíce zdražily služby a potraviny |
„Skutečný spotřebitelský boom v brzké době neočekávám v žádné ze zemí střední a východní Evropy. Ekonomická situace vypadá bezútěšně a pravděpodobně se zlepší až ve druhé polovině roku,“ řekl Reuters Witold Orlowski, hlavní ekonomický poradce společnosti PwC na území Polska.
Polské domácnosti se chystají na nárůst DPH
Polské domácnosti se ale nejspíš musí připravit na to, že tamní vláda v příštím čtvrtletí po několika letech opět přistoupí k obnovení pětiprocentní DPH u potravin. To v praktické rovině znamená, že potraviny v Polsku nejspíš o 5 procent zdraží. K tomu i nadále bude nejspíš přetrvávat ekonomická slabost Německa.
„Můžeme použít všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom spotřebitelskou poptávku podpořili. Nástroje fiskální i měnové politiky. Pokud ale spotřebitelé nebudou chtít, tak prostě utrácet nebudou,“ dodal pro Reuters polský ekonom Pawel Ropiak ze společnosti BGK.
Německá ekonomika se dál zadrhává. Podle odhadu vykáže růst jen o 0,2 procenta |
Koncem roku 2023 začaly sice maloobchodní tržby v České republice meziročně růst o 1,6 procenta, podle vyjádření ekonoma Víta Hradila však zůstaly letošní lednové maloobchodní tržby ve srovnání s předpandemickým lednem 2020 o drtivých 6,2 procenta níže.
„Češi si momentálně z obchodů odnášejí zhruba stejně zboží jako v říjnu roku 2018. Není tedy divu, že ani výkon celé české ekonomiky, na němž se právě spotřeba domácností podílí téměř z poloviny, zůstává, diplomaticky řečeno, nevalný,“ přibližuje letošní situaci Hradil.
Rekordní propad. Důchodový systém skončil loni ve schodku 72,8 miliardy |
V loňském roce Češi šetřili třeba i elektřinou. Spotřeba byla nejnižší za posledních 14 let. Kromě toho ale podle předběžných údajů klesla i spotřeba plynu nebo tepla.
