„Plyn je příliš drahý a jeho využívání není ekonomické,“ řekl k plynovým lampám v Berlíně Benedikt Lux, městský zákonodárce ze strany Zelených. „Už dávno měly být vyměněny za LED,“ dodal.
Během posledního desetiletí bylo vyměněno více než 20 tisíc lamp. Tisíce plynových lamp se však stále používají, a to převážně v západním Berlíně. Svítidla mají až devět žárovek, ty obvykle vydrží méně než rok, informuje agentura Bloomberg.
Zhruba 1000 lamp navíc svítí ve dne i v noci, jelikož jejich ventily nelze zavřít. „S hrozícím nedostatkem plynu a hrozbou blackoutů musí Berlín šetřit energiemi co nejvíce,“ uvedla Nina Lerch, městská zákonodárkyně z řad vládnoucích sociálních demokratů.
Lampy mají své příznivce
Příznivci plynových svítidel však oponují, že záře z lamp vytváří ve městě působivou a romantickou atmosféru. Organizace Gaslicht-Kultur, která bojuje za zachování lamp, navrhla, aby město dočasně odpojilo lampy od sítě a prozatímně na ně umístilo solární LED diody. Jako druhou možnost pak navrhuje snížení průtoku paliva a ztlumení osvětlení.
Klid až za tři roky. Co nás čeká, než Evropa opět naplní zásobníky s plynem |
„Neměli bychom využívat plynovou krizi k hledání nového argumentu, jak svítilny odstranit,“ uvedl Berthold Kujath, předseda organizace. „Berlín by je neměl dávat pryč a nahrazovat elektrickými lampami, které nemají žádnou kulturní hodnotu,“ zmínil.
Představitelé města však uvádí, že tisíce lamp, které již byly vyměněny, vrhají světlo, které má téměř stejnou barvu jako plynové svítilny, a to za méně než 10 procent nákladů na palivo a údržbu. „V některých případech chceme lampy jako chráněné památky zachovat, ale spalování plynu nemá žádnou památkovou hodnotu,“ uvedl zákonodárce Benedikt Lux.
Berlíňané se připravují na chladnou zimu
Válka ohrožuje dodávky energií, které pohání německou ekonomiku. A vzhledem k tomu, že ceny elektřiny, plynu a uhlí prudce vzrostly, Berlín omezil osvětlení u některých památek.
Kromě toho hlavní město zavedlo řadu opatření na úsporu energie, mezi nimi i omezení teploty bazénů, vytápět se mohou maximálně na 26 stupňů Celsia. „Čelíme obtížné době,“ řekl v srpnu novinářům kancléř Olaf Scholz. „Myslím, že to ví každý v této zemi,“ dodal.
Obyvatelé Berlína se připravují na chladnou zimu a hledají alternativy vytápění, zejména dřevo. Mnoho starších bytů po celém městě má ještě stará kamna, přestože jsou v bytech instalována ústřední topení. A lidé, kteří kamna nemají, si hojně objednávají nové. Dodací lhůta se protáhla na osm měsíců, v loňské zimě to přitom byl týden, informovala agentura Bloomberg.
Zima bude jako ropný šok. Uhelné prázdniny nevylučuji, říká zmocněnec |
Stoupají i ceny dřeva, a to dvojnásobně. Peter Engelke, který prodává štípaná polena, dřevěné pelety, uhlí i topný olej v Berlíně, říká, že čelí velkým množstvím telefonátů. A zatímco dříve prodával zákazníkům jakékoliv množství zboží, nyní musel stanovit určitý limit. „Nemohu přijímat nové zákazníky,“ uvedl pro agenturu Bloomberg. „Sotva se stihnu postarat o ty, které mám,“ doplnil.
Obyvatelé hojně volají kominíkům s dotazy, co všechno mohou v kamnech pálit. Tamní asociace kominíků varuje, že nekonvenční paliva mohou mimo jiné poškodit kamna. „Jednoznačně očekáváme, že tato zima bude pro nás rušnější,“ uvedl kominík Markus Schlichter.
