Více než polovina zemí světa má v současné době programy získání občanství za investici. Podle švýcarského právníka Christiana Kalina má toto celosvětové odvětví hodnotu 25 miliard dolarů ročně.
Kalin, kterému se přezdívá Mr. Passport, je předsedou společnosti Henley & Partners, která je jedním z největších světových hráčů na tomto rychle rostoucím trhu. Jeho globální podnikání pomáhá bohatým jednotlivcům a jejich rodinám získat pobyt nebo občanství v jiných zemích. Podle něj jsou tradiční představy o občanství zastaralé.
„Občanství je jedna z mála věcí na světě, která je vázána na krevní linii nebo na místo, kde se narodíte. To ale není spravedlivé. Místo, kde se narodíme, v žádném případě nevypovídá nic o našich dovednostech nebo talentu, je to o štěstí. Co je špatného na tom, když budeme občanství brát jako členství a přijímat do klubu talentované lidi, kteří budou společnosti přispívat svými znalostmi, schopnostmi a penězi,“ ptal se Kalin redaktorů z BBC.
Bezvízové cestování po Evropě je velkým lákadlem
Existují lidé, kteří s ním souhlasí. Pro mnohé je ale myšlenka, že pasy, které jsou tak spojené s identitou, se stanou běžnou komoditou, nemyslitelná.
Jedním z nejpopulárnějších míst, kde se lidé ucházejí o občanství, je malý tichomořský ostrovní stát Vanuatu. Země totiž před čtyřmi lety zavedla nový systém, ve kterém lze získat občanství za 30 dní. Prodej víz a pasů je pro místní vládu největším zdrojem příjmů.
Pro mnoho držitelů víz z Vanuatu je největším lákadlem bezvízové cestování po celé Evropě. Většina zahraničních vlastníků pasů z Vanuatu přitom do země nikdy nevstoupila. O své občanství žádají v zahraničních kancelářích, jako třeba v PRG Consulting se sídlem v Hongkongu.
Honkong je jedním z největších světových trhů s občanstvím. Redaktoři BBC se v kavárně setkali s agentem prodávajícím občanství, který vystupoval pod přezdívkou MJ. „V Číně se necítí bezpečně. Chtějí přístup do Evropy, aby si mohli otevřít bankovní účet, nakoupit nemovitost nebo začít podnikat,“ říká MJ o svých klientech.
| Antigua a Barbuda | od 100 000 USD |
|---|---|
| Svatý Kryštof a Nevis | od 150 000 USD |
| Černá Hora | od 274 000 USD |
| Portugalsko | od 384 000 USD |
| Španělsko | od 550 000 USD |
| Bulharsko | od 560 000 USD |
| Malta | od 1 milionu USD |
| USA | 500 000–1 milion USD pro firmy, které vytvoří do 10 pracovních míst |
| Spojené království | od 2,5 milionu USD |
„Pas z Vanuatu lze zařídit velmi rychle. Za pouhých 30 dní, a proto je populární volbou,“ vysvětlil MJ. Kalin a další ale varují, že Vanuatu je pověstný svou korupcí. Kvůli tomu program občanství z této země Henley & Partners i další nenabízí.
Zájem Číny to ale nezastaví. Před několika lety vysílaly televizní kanály v Hongkongu chytlavé televizní reklamy propagující občanství ve Vanuatu. Kolik čínských klientů skutečně navštívilo Vanuatu po získání občanství? Možná jeden z deseti,“ odhaduje MJ.
Obyvatelé ostrovních rájů z toho nic nemají
Port Vila je hlavní město Vanuatu. Je to město kontrastů. Cesty jsou často zaplaveny a zjizveny výmoly. Neexistuje zde jediný semafor, ale silnice jsou přesto čím dál tím vytíženější. Zaplavují je totiž drahá auta zahraničních občanů. Je to daňový ráj a nedávno byl opět zapsán na černou listinu zemí EU kvůli transparentnosti a korupci.
Obyvatelé země byli oficiálně uznáni za občany až v roce 1980, kdy země dosáhla nezávislosti. Dříve to bylo anglo-francouzské kondominium zvané Nové Hebridy. Tamní lidé jsou rozptýleni na více než 80 ostrovech.
Před méně než 40 lety byli bez státní příslušnosti. Na tuto skutečnost ještě nezapomněl bývalý premiér Barak Sope. „Pas jsem měl až v roce 1980. Musel jsem cestovat s kusem papíru, který mi dali Britové a Francouzi. Bylo to ponižující,“ postěžoval si Sope.
Sope říká, že prodej občanství je pro Vanuatu zradou a poukazuje na záplavu čínských investic v regionu.
„Číňané mají mnohem více peněz než my,“ říká rozzlobeně. Čínské investice ale kritizují i ostatní místní obyvatelé. Vadí jim hlavně to, že čínské společnosti si ponechávají všechny peníze a zaměstnávají pouze čínskou pracovní sílu. Původní obyvatelé tak z jejich přítomnosti nemají žádné výhody, spíše naopak.
Vláda Vanuatu je jedná ze tří zemí na světě, kde jsou ženy zcela vyloučeny z politiky. Vláda situaci odmítla komentovat. Komentář BBC získalo pouze od vládního agenta pro občanství Billa Baniho, který přístup tamní vlády vysvětlil „Musíme se podívat na Vanuatu v celosvětovém měřítku. Ostatní země také prodávají pasy, aby si zajistily život. My tady nemáme mnoho přírodních zdrojů a prodej občanství Vanuatu přináší spoustu peněz,“ vysvětlil.
Plané sliby vlády
Pro převážně venkovské obyvatelstvo je však tato politika od jejího vzniku v roce 2015 velmi kontroverzní. Komunitní vůdkyně Anne Pakoaová říká, že místní komunity peníze z prodeje pasů nevidí, přestože jim vláda slibuje, že díky tomuto systému obnoví zničenou infrastrukturu a domy, které v roce 2015 zdevastoval ničivý cyklon Pam.
„Naši předkové zemřeli kvůli naší svobodě. Nyní cizí lidé nosí stejný zelený pas, který nosím já? Za 150 000 dolarů? A kde jsou ty peníze? Myslím, že to musí skončit,“ říká naštvaně.
Susan, další žena ze stejné vesnice, ukázala redaktorům BBC špinavou studnu. „Chci, aby vláda zajistila tekoucí vodu, aby se děti mohly osprchovat a pít čistou a bezpečnou vodu,“ říká.
S rostoucí poptávkou ze strany Číňanů bude podle šéfa místních novin Dana McGarryho těžké představit si jakoukoliv změnu v politickém nastavení země. Prodeje občanství a pasů podle McGarryho představují více než 30 procent příjmů země. „Pro malou zemi, jako je ta naše, je to velký problém. Ale musíme se ptát sami sebe, je to to, za co jsme bojovali? Je to správné?“
Je to otázka, s níž se bude muset ve stále více globalizovaném světě potýkat mnoho zemí, nejen Vanuatu. Jak ale říká Kalin z Henley & Partners: „ Programy získání občanství za investici nejsou ničím jiným než odrazem světa, ve kterém žijeme.“
