Když se vědcům z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT) podařilo extrahovat lithium z poněkud netradičního zdroje (termální vody), pravděpodobně se cítili, jako kdyby objevili skrytý poklad.
V době, kdy celý svět zaplavují technologie závislé na bateriích, výrobci z celého světa potřebují miliony tun lithia. Doposud se spoléhali na země bohaté na tuto surovinu, mezi které patří Chile, Argentina, Bolívie a Austrálie. Ty se však potýkají s neustálý náporem poptávky. Pokud by se nová technologie KIT ujala, Německo by se již nemuselo spoléhat na hlavní vývozce této suroviny, uvedl server německé televize Deutsche Welle.
Udržitelné lithium
Předpokládané zásoby „bílého zlata“, které německý institut používá, se nalézají v Hornorýnské nížině na jihozápadu Německa. Hluboko v zemi se nachází slaná horká voda, která se již využívá v tepelných elektrárnách a teplárnách.
Společnost KIT při průzkumu zjistila, že solný roztok obsahuje kromě jiných minerálů také tekuté lithium. „V prvním kroku se z termální vody odfiltrují lithiové ionty, v druhém kroku se pak koncentrují, dokud se lithium nevysráží jako sůl. Objevili jsme množství až 200 miligramů na litr,“ uvedla společnosti KIT v nedávném prohlášení.
Výzkumný pracovník Ústavu pro aplikovanou geovědu KIT Jens Grimmer řekl Deutsche Welle, že pokud bude ložisko plně prozkoumáno, může Německu zajistit značné množství lithia, které potřebuje.
Grimmer společně s výzkumnou pracovnicí z KIT Engler-Bunte-Institut Florencií Saraviovou vyvinuli technologii navrženou tak, aby dokázala lithium extrahovat udržitelným, ekologickým a efektivním způsobem, který nebude vyžadovat vysoké náklady. Dvojice má nyní na jedinečnou technologii patent. Grimmer je přesvědčen, že technologie může při rostoucí poptávce po lithiu v důsledku rostoucí výroby baterií pro elektrická vozidla Německu pomoci splnit jeho cíle v oblasti klimatu.
Snižování uhlíkové stopy lithia
Použitím stávající německé geotermální energetické infrastruktury by se podle Saraviové také výrazně snížily emise oxidu uhličitého spojené s výrobou lithia.„V současné době vyvážíme mnoho našich environmentálních problémů do jiných zemí, abychom udrželi naši životní úroveň. Naše technologie by však umožnila splnit naše povinnosti tím, že získáme důležité nerosty způsobem šetrným k životnímu prostředí z naší vlastní země,“ řekla Saraviová DW.
Kromě toho by vytvoření regionálního dodavatelského řetězce lithia vytvořilo pracovní místa v Německu a omezilo geopolitickou závislost země.
V tiskovém prohlášení, které nedávno vydala společnost KIT, se uvádí, že Grimmer a Saraviová v současné době spolupracují s průmyslovými partnery na zahájení pilotního projektu těžby lithia z termální vody. Německo brzy zahájí výstavbu prototypové elektrárny poblíž geotermálního zařízení v údolí Horního Rýnu, která zpočátku umožní extrakci několika kilogramů uhličitanu lithného a hydroxidu lithného. Pokud bude vše fungovat, jak má, začne se vyrábět větší množství.
Otázka hospodářské soutěže
Vědci zjistili, že vzhledem k dobře zavedené geotermální infrastruktuře Německa by mohlo být na vnitrostátní úrovni pomocí této technologie vyrobeno několik stovek tun lithia ročně. Nejnovější údaje naznačují, že celkový potenciál termální vody v regionu, který překračuje Německo a Francii, by umožnil těžbu několika tisíc tun ročně, pokud bude plně rozvinut.
Někteří odborníci již oslavují německá ložiska lithia jako největší na světě, ale odborník Martin Wedig varuje před přílišným optimismem a tvrdí, že dovoz lithia v budoucnu zůstane nezbytností.
„Samotné německé zásoby nebudou stačit k uspokojení potřeb Evropy jako celku,“ uvedl šéf německé těžební asociace VRB a poznamenal, že výroba lithia v Německu bude mít budoucnost pouze za určitých podmínek. Náklady na těžbu v Jižní Americe jsou totiž podstatně nižší. Wedgi uvedl, že se Německo musí konečně rozhodnout mezi vyššími náklady na jedné straně a nižší uhlíkovou stopou pro své domácí lithium na straně druhé.
Německo také nedávno oznámilo, že oživí staletou hornickou tradici v Sasku. V saské obci Zinnwald-Georgenfeld poblíž německo-českých hranic, kde se 750 let těžil cín a wolfram, chce těžit lithium. Surovinu by měla těžit společnost Deutsche Lithium. Její generální ředitel Armin Müller je přesvědčen, že teď, když je na stole studie proveditelnosti, nastal čas řešit podrobnosti kolem financování.
Pokud vše půjde podle plánu, společnost bude těžit 522 tisíc tun rudy obsahující lithium ročně. „Tento materiál použijeme k získání 125 000 tun koncentrátu zinnwalditu ročně. Po zpracování z něj získáme 5100 tun fluoridu lithného ročně. V zemi je toho dost, abychom to mohli dělat po dobu 30 let. To je také období, na které máme těžební licenci,“ řekl Müller DW.
