Dominance ropy do budoucnosti může upadat. „Například měď bude do budoucna hrát naprosto zásadní roli. Pokud se budeme soustředit na to, abychom dosáhli závazků Pařížské dohody, měď se opravdu stane novou ropou,” říká pro CNN analytik společnosti Goldman Sachs.
Právě měď je totiž jedním z nejdůležitějších komponentů, které jsou potřeba při získávání větrné, solární i geotermální energie. Že měď bude do budoucna hrát klíčovou roli, už momentálně naznačují i trhy. Za posledních 12 měsíců se její cena zvedla o 80 procent a nabídka momentálně nezvládá pokrýt celosvětovou poptávku.
Investičně bankovní společnost Goldman Sachs tak předpovídá, že do roku 2025 by se ceny tohoto kovu mohly se současných 9 tisíc dolarů zvednout až na 15 tisíc dolarů za tunu. Rozšíření měděného dolu totiž trvá okolo dvou až tří let, úplná výstavba nového pak okolo osmi let.
Američané hledají, kde a jak těžit lithium, aby nebyli závislí na Číně |
Čím dál tím větší pozornost se začíná věnovat i lithiu. To je totiž základním prvkem v bateriích, které využívají elektroauta. Podle analytiků společnosti Macquarie Research by se právě rostoucí poptávka po tomto tomto stříbrolesklém kovu mohla promítnou tak, že do roku 2025 jej bude celosvětový nedostatek.
Státy se tak začínají poohlížet po možnostech, jak nedostatku lithia předejít. Například australské těžařské společnosti Orocobre a Galaxy v pondělí oznámily, že se spojí a vytvoří jednu z největších společností, která se právě těžbou lithia bude zabývat.
Ropa už je za zenitem
To, že ropa bude do budoucna ztrácet svou pozici a vystřídají ji právě měď a lithium, pozorují i čeští ekonomové. „V několika dalších letech bude ještě ropa nejobchodovanější komoditou, tak do deseti let ale dosáhne svého vrcholu,” předpovídá Boris Tomčiak, investiční manažer společnosti Finlord.
„Od fosilních paliv se prostě upouští. Právě měď a lithium nejsou vhodné pouze pro elektroauta, ale dají se z nich vyrobit i baterie, které bude nutné instalovat na bateriová pole, která budou uskladňovat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Produkce solárních či větrných elektráren je totiž nestálá. Konkrétně měď má ale obrovské využití i třeba ve stavebnictví, takže si myslím, že do budoucna bude hodně důležitá,” vysvětluje Tomčiak pro iDNES.cz
Podobně to vidí hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „ Ropa už je takřka za zenitem. V euroamerickém světě jsou velké snahy omezovat fosilní paliva. V Asii je to trochu pomalejší, ale také na to dojde. To, jak důležité budou do budoucna obnovitelné zdroje, je krásně vidět třeba v automobilovém průmyslu,” říká.
„Je ale vidět, že na ropě už nechtějí být závislé ani ropné velmoci. Například Saúdská Arábie dala svou společnost Saudi Aramco na burzu a vydělané peníze chce investovat do jiných segmentů tak, aby země nemusela být závislá pouze na ropě,” uzavírá Křeček.
Právě rychlé zavádění elektroaut po celém světě se na poptávce po ropě významně podepíše. Podle největší norské energetické konzultační společnosti Rystad Energy bude poptávka po ropě kulminovat v roce 2026.
Zatímco nyní díky rychlému rozvoji elektromobility její odhady předpovídají, že za 4 roky bude poptávka okolo 101,6 milionů barelů ropy denně, ještě v listopadu byla představa taková, že v roce 2028 půjde o 102,2 milionů barelů denně.
„Zavádění elektrifikace v dopravě a dalších sektorech závislých na ropě zrychluje a je nastaveno na postupné snižování spotřeby ropy dříve a rychleji, než v naší předchozí prognóze,“ uvedl Rystad.
Procitnutí z pandemie nastartovalo emise
Ještě před vypuknutím pandemie přitom Rystad odhadoval, že na pomyslný vrchol se poptávka dostane v roce 2030. Jakým směrem se ale trh s ropou bude po pandemii ubírat, je podle mnohých zcela zásadní.
Zaměření se na využívání obnovitelných energetických zdrojů bude podle odborníků v tomto roce klíčové. Vzhledem k tomu, že se celosvětová ekonomika začíná probouzet po koronavirové pandemii, emise oxidu uhličitého se během letošního roku mohou zásadně navýšit.
Díky pandemii mohli Evropané dýchat čistší vzduch. Snížily se totiž emise |
Podle pařížské Mezinárodní energetické agentury (IEA) se letošní emise CO2 z využívání energií odhadují až na 1,5 miliardy tun. Ačkoliv velké asijské země v popředí s Čínou přecházejí na obnovitelné zdroje energie, neustále ve velkém využívají jako primární zdroj uhlí.
Pokud by se předpověď IEA naplnila, šlo by o druhý největší nárůst energetických emisí za rok v historii. „Ekonomické zotavování po covidu je bohužel vše, jen ne udržitelné a dobré pro životní prostředí,” uzavírá výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Ačkoliv poptávka po ropě bude dlouhodobě klesat a ropa bude v celé řadě sektorů postupně nahrazována, vyřazována a recyklována, proti loňskému roku, kdy nastal ekonomický útlum, se letos poptávka zvýšila o 5,7 procenta na 96,7 milionů barelů denně.
