Sobota 16. ledna 2021, svátek má Ctirad
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 16. ledna 2021 Ctirad

Kamenivo nad lithium. Česku hrozí nedostatek stavebního materiálu

  1:00
Stát chce mít do budoucna lepší kontrolu nad tím, co a kde se bude těžit. „Role státu by se měla zvýšit u strategických surovin,“ říká náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Česku však hrozí i nedostatek stavebního kameniva, řada kamenolomů a štěrkoven totiž může během několika let skončit.

Náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický. (10. září 2019) | foto:  David Neff, MAFRA

Otázku těžby nerostných surovin v Česku rozvířila před dvěma lety „kauza“ lithium. V červenci se do věci vložil polostátní podnik ČEZ, který nyní zkoumá, zda je pro něj ložisko ekonomicky zajímavé. S australskou těžební firmou European Metals Holdings, která si včas udělala průzkum, a zajistila si tak přednostní práva na těžbu, se dohodl, že může do projektu vstoupit i vlastnicky.

Případ lithium odstartoval změny dokumentu „Surovinová politika České republiky“ a jeho doplnění. „U dvaceti strategických surovin (uran, kobalt, lithium a další) se hledá způsob, jak zvýšit roli státu,“ říká Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu pro průmysl, suroviny a stavebnictví.

Jeho sekce připravuje změny, které zpřísní podmínky pro působení těžařských firem. Stát se chystá zapojit do průzkumu nových ložisek a výhledově i do těžby prostřednictvím státního podniku Diamo.

Jakými způsoby může stát zvýšit svůj vliv na těžbu na českém území?
Stát může sám zadávat geologický průzkum, ať prostřednictvím vlastních organizací, nebo někoho pověřit na základě výběrového řízení.

Máte na mysli státní organizace Diamo a Českou geologickou službu (ČGS). Ty ale dosud geologický průzkum neprováděly. Budou to umět?
Diamo, které se 30 let zabývalo těžbou a zpracováním uranu, kapacity na provádění geologických průzkumů má. Dosud je využívalo ve vztahu k jeho hlavnímu poslání – zahlazování následků hornické činnosti. V minulosti do Diama byly včleněny Rudné doly Příbram, takže tam byla zkušenost i se zpracováním jiných nerostů než jen uranu. Mezitím došlo ke generační výměně, takže obecně na trhu z hlediska průzkumu a těžby nerostů je deficit odborníků v technických a přírodovědeckých oborech. ČGS je vědeckovýzkumná organizace vybavená řadou expertů a má k dispozici kvalitní informační databáze o českých nerostných zdrojích.

Mají se tedy soukromé firmy, které získaly povolení pro průzkum, a tím si zajistily přednostní právo těžit, obávat toho, že by jim stát mohl byznys vyfouknout?
Stát určitě nemůže nikomu zpětně sebrat povolení na průzkum nebo souhlas se stanovením dobývacího prostoru. Nic takového není na pořadu dne. Zásah státu se může týkat budoucích průzkumů.

V surovinové politice se konkrétně k uranu uvádí, že bychom měli přehodnotit znovuotevření jeho těžby. Ta byla ukončena v­ roce 2017. Na čem to závisí?
Jsou tu bilanční zásoby, ale není to na pořadu dne, není tu vydáno žádné povolení k průzkumné činnosti na uran. Pokud by výsledek průzkumu ukazoval ekonomický smysl pro těžbu, stát by v budoucnu mohl na těžbě profitovat.

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu a Český báňský úřad také budou moci nově podmínit těžbu zpracováním nerostu na českém území. Výjimkou je pouze to, že by tuzemské zpracování bylo příliš drahé. Má to platit i pro lithium?
Takové úvahy se týkají pouze budoucích žádostí o povolení. Zpracovatelský proces znamená pro stát vyšší přidanou hodnotu ze zde vytěženého nerostu. Pokud se sejdou dvě konkurenční žádosti o povolení, může to být pro žadatele benefit.

Aktuálně připravujete novelizaci horního zákona, kde se ruší pětiletá fixace poplatků z vytěženého nerostu. Těžaři jsou proti, argumentují tím, že v jejich branži se plánuje aspoň v pětiletých obdobích a častější změny by pro ně znamenaly právní nejistotu. Proč fixaci rušíte?
Současné poplatky zůstanou zachovány do konce roku 2021, takže poslední pětiletá lhůta doběhne celá. Těžaři tak budou mít dost času, aby vzali konec fixace v úvahu. Stát díky tomu bude mít lepší možnost pružně reagovat na to, co se děje s ­cenou komodit na trhu.

Když se poplatky v roce 2017 zvyšovaly, těžaři upozorňovali, že například u rubidia (v Česku se dnes netěží) by se kvůli poplatku těžba ani nevyplatila. Nebylo zdražení kontraproduktivní?
Není cílem státu zatížit těžaře tak vysokou sazbou, aby znemožňovala těžbu. Poplatek byl nastaven po dohodě s ministerstvem životního prostředí jako pět procent z tehdy zjištěné ceny na světovém trhu. To bylo u některých komodit obtížné, protože nejsou obchodované na burze, vycházelo se z dohledatelných obchodních transakcí. Ve chvíli, kdy by došlo na těžbu některého nového nerostu a celkové úhrady se ukážou nepřiměřeně vysoké, tak jsme připraveni bavit se o­ snížení. Loni se nicméně 2,5krát zvýšila celková částka z vydobytých nerostů pro stát, vybralo se zhruba 950 milionů. Část z toho jde obcím.

Horní zákon nově chce, aby těžaři přesunuli povinné rezervy na sanace a rekultivace z analytických na vázané účty. Původně k ­tomu mělo dojít až v roce 2030, teď se to pro těžaře energetických surovin posouvá na rok 2022 a pro neenergetické suroviny na rok 2025. Proč?
Pokud by teď těžař ukončil činnost, tak by měl peníze mít okamžitě k­ dispozici. Na analytických účtech tomu tak nemusí být, může jít jen o účetní peníze.

Takže se povinnost porušuje a­ těžaři s těmito rezervami volně nakládají?
Český báňský úřad, který rezervy hlídá, nesignalizuje žádnou krizovou situaci z hlediska tvorby rezervy. Je to preventivní opatření, kdyby došlo k úpadku některého významného těžaře.

ČGS varuje, že je u nás nedostatek otevřených kamenolomů a ­štěrkoven. Připravuje vaše ministerstvo nějaké řešení?
Je pravda, že řada lokalit v horizontu tří až devíti let bude pravděpodobně končit. Potřebovali bychom vytěžené kapacity nahradit jinými či rozšířit ty stávající. S ČGS chystáme detailnější studii, které lokality z asi 140 možných by byly nejschůdnější z hlediska povolovacích procesů, kde nepůjde o ložiska ve střetu zájmů. Situace teď není úplně kritická.

Čas se ale krátí a povolovací řízení na rozšíření nebo otevření nového kamenolomu trvá několik let. Máte záložní řešení?
Počítáme také s tím, že se více než dnes vydáme alternativními cestami. Například získávání stavebních hmot z hald po vytěžení uranu v ­rámci likvidace staré ekologické zátěže, třeba u Příbrami. Hmotu lze roztřídit a část jí použít jako stavební kamenivo, byť ne vždy špičkové kvality, nicméně to může pomoci vyřešit napětí na trhu stavebních surovin.

Pokud vím, těžbě se brání obyvatelé či majitelé rekreačních objektů v obcích, v jejichž blízkosti se ložiska nacházejí. Připravujete opatření, jak odpor zmírnit?
Veřejný zájem, především ochrana životního prostředí – přírody a lidí v okolí žijících, ztěžuje získání povolení, nebo dokonce zcela znemožní realizovat finální těžbu. V Česku by každý rád stavěl a měl k dispozici novou silnici, železnici, dálnici, ale nerad by, aby se stavební kámen těžil v blízkosti jeho bydliště. Během deseti let bude suroviny méně a­ bude se muset dovážet na velkou vzdálenost a zdraží, což pocítí každý, kdo bude chtít stavět. Pro životní prostředí je ideální, když je menších ložisek co nejvíce a získaná surovina se dováží na co nejmenší vzdálenosti.

Zvažujete obyvatelům z okolních obcí nabídnout nějaké nové kompenzace, aby byli ochotni na těžbu kývnout?
Obec, na jejímž území je dobývací prostor, dostává ze zákona peníze v průběhu těžby. Nad rámec zákona se mohou občané s těžařem dohodnout na dalších kompenzacích a požadovat přísná kritéria pro těžbu. Od začátku 90. let těžební průmysl trpí negativní medializací s ­tím, že škodí životnímu prostředí. V EU se nyní řeší téma udržitelné těžby, takzvaného green miningu, stal se jednou z hlavních priorit finského předsednictví EU. Rádi bychom sdíleli jejich zkušenosti.

Skandinávské země jsou vnímány jako vzor v ochraně životního prostředí, přesto se tam těží ve velkém. Co ve Finsku dělají jinak, že odpor veřejného mínění není tak velký jako u nás?
Finsko i Švédsko jsou země, kde se otvírají nová ložiska. Mají podstatnou výhodu v nižší hustotě zalidnění, těžba probíhá mnohdy daleko od obydlí, takže hluk a prašnost nikoho neruší a nikdo neprotestuje. V Česku často jedna obec navazuje na druhou a těžebním firmám se těžko hledají místa, kde je vhodná geologie a zároveň není zástavba.

Autor:
  • Nejčtenější

Evropě hrozil masivní blackout. Rakušané narychlo zapojili jádro i uhlí

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Bezplatné jezdění po dálnici? Elektronické známky téměř nikdo nehlídá

Premium Druhý týden platí na českých dálnicích novinka v­ podobě elektronické dálniční známky. Zatímco lidé takzvané viněty...

Jen postel a kuchyňka. Nanobyt stojí v Hongkongu stejně jako v Česku dům

Cena bytů v Hongkongu vystoupala v posledních letech tak vysoko, že řada obyvatel je kvůli nedostatku peněz nucena...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Patent Huaweie rozpozná Ujgury na ulici. Firma to celou dobu popírala

Čínská společnost Huawei si před dvěma roky nechala patentovat systém, který identifikuje lidi ujgurského původu mezi...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

Expremiér Sobotka se vrátil do pražských Stodůlek. Pořídil si byt v paneláku

Premium Expremiér Bohuslav Sobotka se v tichosti vrátil z Moravy, kam se uchýlil po odchodu z politiky, do Prahy. Jak zjistila...

  • Další z rubriky

Změny v půjčkách na bydlení pro mladé rodiny, zvýšil se věk i limity

Státní fond podpory investic zvýšil věk pro poskytnutí půjčky na bydlení pro mladé lidi ze 36 na 40 let. Navýšil také...

Pandemii navzdory. Češi vyrazili na cesty po Evropě i loni

Loňský rok vůbec nepřál cestování, přesto se v pandemickém roce 2020 cestovalo, byť na kratší vzdálenosti. Pro Čechy...

Realiťák roku vyhlásil vítěze 3. ročníku

Třetí ročník projektu Realiťák roku poznal své vítěze. Vyhlášení se uskutečnilo na „2. Realitním plese“, který kvůli...

Češi postavili v Itálii vodní elektrárnu. Spolufinancovala ji německá banka

Česká skupina Hydropol v severní Itálii postavila vodní elektrárnu Lavoreit za 140 milionů korun. Na financování...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

WhatsApp si znepřátelil uživatele. Hromadně přecházejí na jiné platformy

Začátkem února vstoupí v platnost nové podmínky oblíbené chatovací aplikace WhatsApp, které umožní sdílet řadu nových...

Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní

Jakub Vágner procestoval svět v honbě za gigantickými a vzácnými rybami. V minisérii České televize pátrá po legendách...

Evropě hrozil masivní blackout. Rakušané narychlo zapojili jádro i uhlí

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek...

Dopisy od Němcové jeho žena spálila, říká potomkyně spisovatelčina milence

Irena Maňáková promluvila o vztahu svého předka Václava Bolemíra Nebeského s Boženou Němcovou. Básník byl jedním z...

Zemřel zpěvák a kytarista David Stypka. Bylo mu 41 let

Ve věku 41 let zemřel zpěvák a kytarista David Stypka, který dlouhodobě bojoval s rakovinou slinivky. V roce 2017...