Nejprve v březnu náhle odešel po 26 letech šéf Kauflandu Patrick Kaudewitz a minulý týden ho následoval nejvyšší ředitel Lidlu Jesper Hojer.
„Ve skupině Schwarz postupně dochází k přeskupení jednotlivých kompetencí, a tím i moci. Změny byly zahájeny už v roce 2013, kdy se začaly některé pravomoci z firem Lidl a Kaufland z oblasti Správa a finance přesouvat přímo do mateřské skupiny Schwarz,“ uvádí k posledním veletočům Radim Pařík, který zázemí skupiny dobře zná a sleduje.
Sám působil před lety v mezinárodní centrále Kauflandu v Německu a posléze v Polsku. Hlavním mužem, kdo v zákulisí německé skupiny tahá za nitky, je sedmdesátiletý Klaus Gehrig, pravá ruka Dietera Schwarze, majitele skupiny.
„Gehrig je manažer, který se rychle rozhoduje, není trpělivý a je velmi tvrdý. Nekompromisně požaduje výsledky a netoleruje odchýlení od firemní strategie,“ popisuje Pařík s tím, že každý vysoký manažer těchto řetězců ho „zná“ ze setkání top managementu.
„Nekompromisní“ manažer
Klaus Gehrig působí ve skupině už skoro 50 let. Za jeho vedení se Schwarz stal obrovskou firmou s obratem přes sto miliard eur a s více než jedenácti tisíci obchody asi ve třicítce zemí po celém světě.
Lidl opět láká pokladní. Kdo vydrží tři roky, dostane přes 31 tisíc |
Jeho nástupcem se má zřejmě stát Gerd Chrzanowski, který je nyní jeho zástupcem a mimo jiné dostal na starost Kaufland, než bude nalezen nový šéf. Reportovat mu má i dočasný šéf Lidlu Ignazio Paterno.
„Klaus Gehrig například jen v Lidlu za posledních dvacet let ‚spotřeboval‘ devět nebo deset generálních ředitelů,“ ilustruje Pařík akční náturu důvěrníka majitele skupiny s tím, že rošády se dějí i jinde.
Ve zkratce se dá říci, že zatímco Lidlu se vesměs všude daří, a i po Evropě drtí konkurenci, Kaufland je na tom hůře. I proto už v minulosti proběhly personální změny, kdy nejvyšší vedení Kauflandu bylo jak v Německu, tak jinde posilováno lidmi z Lidlu.
Rozjetý Lidl
V číslech to vypadá tak, že tržby Lidlu v Německu rostly za poslední známý rok končící únorem 2018 o téměř pět procent, Kauflandu o necelé procento. „Německo je pro Kaufland největší trh, ale s nejnižším růstem tržeb,“ popisuje Miloš Ryba šéf strategických retailových projektů v britské poradenské společnosti IGD.
„Kauflandu se obecně daří hůře než Lidlu. Pohybuje se totiž v segmentu velkých ploch se širokým sortimentem, kde je změna poptávky hodně razantní. Zjednodušeně řečeno, spotřebitele už tak nezajímá velký výběr jako dříve, obrat v nepotravinářských kategoriích se navíc přesunuje do internetových prodejen,“ popisuje i Tomáš Krásný, který se v retailu pohybuje od 90. let a nyní je partnerem agentury Blue Events.
Podle Radima Paříka se do německých prodejen Kauflandu neinvestovalo posledních dvacet let a v jednu chvíli začal ztrácet v porovnání s pružnější konkurencí, jako je Edeka či Rewe (obchody Billa a Penny).
O regály v obchodních řetězcích se bojuje ostrými lokty i diplomacií |
„Tuto investiční zácpu bylo potřeba odpracovat a investovat obrovské finanční prostředky. Každá strategická změna s sebou nese spoustu slepých uliček, do kterých musíte vejít a pak zařadit zpátečku. Změny, pokud hrozí, že ztratíte trh, musíte provádět rychle,“ popisuje Pařík nástrahy prováděných akcí.
Proto se Kaufland v Německu, ale i v dalších zemích včetně Česka, snažil obchody oživit, remodelovat. Do prodejen přidává hlavně obslužné pulty, s lahůdkami nebo rybami, zvětšuje uličky, snižuje regály, vylepšuje vystavení zboží.
Jedním z bodů, kde se zřejmě bývalé vedení Kauflandu střetlo se starou gardou, byl podle lidí z byznysu plánovaný nákup stovky prodejen Realu ze skupiny Metro (v Česku Makro).
„Záleží hodně na nátuře těch, kdo rozhodují, a velké akvizice jsou pro některé lidi hodně sexy. A pro jiné peklo, integrace různých firem a typů prodejen je prakticky těžko zvládnutelný úkol,“ připomíná Tomáš Krásný.
„V Německu nelze stavět nové supermarkety“
Příklady lze nalézt i na českém trhu. Největšími polykači konkurence byly v minulosti Ahold (Julius Meinl, Spar), Tesco (Carrefour) či Billa (Delvita). Všechny zmíněné se následně potýkaly se scelováním formátů pod jednu hlavičku. Dodnes je vidět na jejich výsledcích, že nedosáhnou na miliardové zisky jako jednička Lidl či dvojka Kaufland, mající dlouhou dobu jeden formát, jednu velikost, jeden model prodeje.
Na druhou stranu, jak připomíná Radim Pařík, na německém trhu nejde kvůli regulacím prakticky získat povolení na stavbu nového obchodního domu. Akvizice je tak jedinou cestou, jak plošně vyrůst.
Slováci chtěli více zdanit velké obchodní řetězce. Brusel jim to zatrhl |
Podle německých médií mohou za personálním otřesem stát také neshody s majitelem ohledně toho, do jaké míry držet diskontní charakter a jak moc rozvíjet inovace.
Kaufland i Lidl se také loni snažily na německém trhu o rozjetí online prodeje. Internetový prodej potravin je velmi těžká disciplína, nároky na logistiku jsou obrovské a dostat se do plusu bývá běh na dlouhou trať. Všechny řetězce se ale bojí, že je to budoucnost, a tak více či méně tuto formu prodeje testují. Jak Kaufland, tak Lidl své projekty zatím zastavily.
Německému Lidlu dýchá v rodné zemi na záda i další obří diskontní řetězec, Aldi. „Lidl může čelit Aldi Sud, které remodeluje své prodejny a nový koncept zahrnuje moderní design a větší sortiment,“ popisuje Miloš Ryba s tím, že nicméně očekává, že Lidl i v příštích letech poroste dosavadním téměř pětiprocentním tempem. Nárůst potáhnou hlavně kategorie jako bio, hotová jídla a čerstvé potraviny.
Na zahraničních trzích se přitom Lidlu, snad s výjimkou pomalého rozjezdu v Americe, vesměs daří. Česká republika patří k nejrychleji rostoucím zahraničním pobočkám Lidlu hned po Chorvatsku.
Na druhou stranu, podle nedávné studie finančních analytiků společnosti Barclays užírá rychlá zahraniční expanze Lidlu zisky. Za to však nemůže ani tak Evropa jako spíše pomalejší rozjezd na americkém trhu.
VIDEO: Zákulisí rádia hrajícího v obchodech. Takto vám zvyšuje chuť k nakupování:
