„Evropská komise si díky svému silnému ratingu bude půjčovat peníze na finančních trzích. Je to naléhavá a výjimečná nutnost pro naléhavou a výjimečnou krizi,“ uvedla Leyenová.
Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. ČTK to sdělily zdroje obeznámené s návrhem. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů korun).
Unijní exekutiva navrhuje rozpočet naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy z nových ekologických či digitálních daní. Objem rozpočtu přibližně odpovídá návrhu, který v únoru členské země neschválily. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.
Nejvíc dostane Itálie a Španělsko
Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.
Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Podle zdrojů agentury Reuters jim má připadnout 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, tedy více než třetina celkového objemu pomoci.
Komise hodlá podle unijních činitelů začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.
Babiš: Objem je příliš velký
Premiér Andrej Babiš v reakci upozornil, že je to poprvé v historii EU, kdy Evropská komise navrhuje, aby se členské státy zadlužily. „Celkový objem rozpočtu navržený Komisí je podle mého názoru příliš velký. Žádné dodatečné nové příjmy evropského rozpočtu neexistují, všechny prostředky v rozpočtu jsou peníze členských států,“ řekl.
„I ty, které si Komise navíc půjčí, musí vrátit členské státy přímo nebo o ni budou sníženy příjmy členských států z příštího víceletého finančního rámce,“ dodal.
Podle něj by se měl vypůjčit maximálně rozdíl, který představuje hospodářský pokles způsobený krizí koronaviru. Ten Babiš odhaduje na deset až patnáct procent. „Pro nastartování růstu jsou klíčové investice a nezpomalené tempo konvergence. Proto budu i dál bojovat za silné tradiční politiky, hlavně tu kohezní,“ uzavřel premiér.
