Čína plánuje, že její emise dosáhnou vrcholu v roce 2030. Do roku 2060 pak hodlá být uhlíkově neutrální. Mezi těžaři bitcoinů jsou oblíbené některé venkovské oblasti Číny, hlavně díky nízkým cenám elektřiny a nabídce volných pozemků pro umístění serverů. Země má také relativně snadné napojení na výrobce specializovaného hardwaru, píše BBC.
Těžba bitcoinů vyžaduje obrovský výkon počítačů, které musejí vypočítat složité matematické úlohy, za jejichž úspěšné řešení těžař obdrží podíl mincí. A tyto počítače potřebují velké množství elektřiny. Celosvětově se v současnosti na těžbu bitcoinů ročně spotřebuje 128,84 terrawatthodin (TWh) energie. To je více než činí spotřeba zemí, jako je Ukrajina či Argentina.
Bankomatů na bitcoiny rychle přibývá, za půl roku počet stoupl o 70 procent |
Jestliže podle studie nezasáhne stát, měla by spotřeba elektřiny pro bitcoinový průmysl v Číně dosáhnout vrcholu v roce 2024, kdy bude činit 296,59 TWh. To je více, než činila v roce 2016 celková spotřeba zemí, jako je Itálie a Saúdská Arábie. Tedy zemí, které skončily v žebříčku největších spotřebitelů elektřiny na 12. místě. Tato spotřeba elektřiny odpovídá emisím 130,5 milionu tun uhlíku ročně. To je více, než činila produkce skleníkových plynů v roce 2016 v České republice a Kataru.
Nové těžařské projekty nebudou
Čínský region Vnitřní Mongolsko minulý měsíc uvedl, že plánuje zakázat nové projekty těžby kryptoměn a zastavit současné aktivity, aby snížil spotřebu energie. Region se nachází na severu země a za rok 2019 nesplnil cíl spotřeby energie stanovený centrální vládou, za což ho Peking pokáral. V reakci na to představil region plány na snížení spotřeby energie, jejichž součástí je ukončení stávajících projektů těžby kryptoměn do letošního dubna a neschválení dalších, upozornil zpravodajský server CNBC.
Bitcoin z osmdesáti procent drží dlouhodobí investoři. Cenu tlačí jiní |
Zájem o těžbu bitcoinů vyvolává jejich atraktivní cena. Loni v dubnu hodnota bitcoinu činila zhruba sedm tisíc dolarů (152 300 Kč), zatímco letos v březnu už byla 60 tisíc dolarů (1,3 milionu Kč). Cena je však velmi nestabilní a podléhá výrazným výkyvům.
Studii vypracovali akademici z univerzity Čínské akademie věd, pekingské univerzity Čching-chua, americké Cornellovy univerzity a britské Surreyské univerzity. Publikována byla v časopise Nature Communications.
15. května 2018 |
