První vlnky zdražování už proběhly. Ceny zvedl Prazdroj, nahoru šla mouka. V první čtvrtině roku se zákazníci dočkají pokračování.
„Dá se říct, že zdražení hlásí většina výrobců potravin,“ potvrzuje Romana Nýdrle, mluvčí řetězce Makro, který zásobuje hotely, restaurace i malé obchody.
Důvody jsou zřejmé. Letošní rok bylo sucho, které postihlo spoustu zemědělských plodin – od brambor a kořenové zeleniny přes obilí po bylinky či mák. Navíc rostly mzdové náklady. Nedostatek pracovníků žene cenu práce v mnoha oborech nahoru a k tomu zdražují pohonné hmoty a energie.
Ekonomové dokonce odhadují, že inflace v lednu příštího roku v porovnání s prosincem vyskočí skoro o jeden procentní bod. K takovému meziměsíčnímu nárůstu přitom došlo naposledy před šesti lety, když se zvyšovaly sazby daně z přidané hodnoty.
Nejvíce si zákazníci všimnou vyšších cen zboží, které nakupují každodenně, jako je třeba pečivo. „Vzhledem k tomu, že náklady nám vzrostou o zhruba deset procent, potřebovali bychom o stejnou hodnotu zvýšit ceny,“ uvádí generální ředitel společnosti United Bakeries Ivan Flek s tím, že většina jednání zatím běží.
A dokumentuje, co podražilo: mouka o pětinu, mák o více než sto procent, mzdy rostly o deset procent, ceny elektřiny o 70 procent, vyšší jsou dopravní náklady.
Podraží i brambory, mrkev či cibule. Jejich cena se přitom promítá i do dalšího zboží, například chipsů. Jednička v prodeji brambůrků v Česku, společnost Intersnack se značkami Bohemia, Pom-Bär či Chio, už oznámila, že plánuje napříč celým sortimentem zdražení v průměru o sedm procent.
Mléčné výrobky nejasné
Otázkou je, jak to bude s mléčnými výrobky, jejichž ceny výrazně vzrostly již před rokem. „Je zjevné, že zdražují všechny vstupy, takže zvýšení cen bude nezbytné, a to jak na straně obchodních řetězců, tak na straně našich dodavatelů i nás samotných,“ říká obchodní šéf Madety Jan Teplý.
Jak a u kterých výrobků se to projeví nejvíce, je podle něj složitější otázka, protože to závisí na kalkulacích, na množství mléka spotřebovaného do jednoho kusu či kilogramu výrobku, na dostupnosti a typu obalů či ovocných složkách.
Chov slepic v klecích skončí. Vejce mohou výrazně podražit |
„Tlak na vyšší dodavatelskou cenu je z důvodu sucha, což se například u mléka projevuje nižším podílem tuku,“ potvrzuje mluvčí Globusu Rita Gabrielová s tím, že se ale zatím řetězec snaží, aby tyto potraviny nepodražily.
Zdražení se nevyhnul ani další národní nápoj, pivo. Jako už tradičně je odstartoval od října Plzeňský Prazdroj, ostatní pivovary postupně následují.
„Zvýšili jsme především ceny ležáků, a to v průměru o 3,7 procenta. Naopak beze změny jsme ponechali ceny výčepních piv, tedy desítek. U čepovaných variant zcela, u lahvových se nezvyšovaly ceny desítek Gambrinus a Radegast,“ popisuje obchodní šéf Prazdroje Tomáš Mráz.
O tlaku na ceny hovoří také výrobci tvrdého alkoholu. Společnost Stock například trpí nedostatkem a vyššími cenami bylinek. Jen do fernetu jich je potřeba čtrnáct druhů. Podle marketingového šéfa Stocku Tomáše Hejkala se proto na ceně určitě projeví, jen se zatím neví nakolik.
Ještě hůře dopadnou milovníci amerických bourbonů. Na jejich oblíbený nápoj se totiž vztahují nová cla Evropské unie ve výši 25 procent, zaváděná v odvetě na americké poplatky na hliník a ocel. Jack Daniels už oznámil, že bude muset zvednout ceny zhruba o desetinu. Ani Jim Beam, jehož výhradním distributorem pro český trh je právě Stock, se podle Hejkala zřejmě zdražení nevyhne.
Tlak na ceny bude obrovský
Naopak jednou z mála větších potravinových kategorií, kterou by zdražení mohlo minout, jsou cukrovinky. Jedna z jejich hlavních složek, cukr, totiž příští rok stejně jako letos bude zřejmě pokračovat ve zlevňování. Kontrakty na další rok už většinou mají obří firmy uzavřené a ceny jdou dolů i o 30 procent.
„Nic takového není aktuální,“ říká šéf prodeje ve společnosti Nestlé Jiří Ritter na otázku, zda se budou snažit vyjednat na příští rok zvýšení cen některých výrobků z jejich portfolia.
Podobná je šance u některého ovoce. Například cena jablek na pultech českých obchodů podle Českého statistického úřadu klesla od července do listopadu o 40 procent. Je tak s průměrem 26,29 koruny za kilogram nejnižší listopadovou cenou za poslední čtyři roky.
Konečné slovo budou mít obchodníci. Na druhou stranu z vyjádření řady dodavatelů vyplývá, že není důvod, proč by se měli rozumnému zdražení bránit. Jejich marže určující zisk je dána procentem z ceny, takže čím je cena vyšší, tím roste i jejich marže.
Samy obchodní řetězce navíc letos musely zkrouhnout zisky kvůli tomu, aby mohly zvýšit mzdy svým zaměstnancům a zabránily tím odlivu pracovníků za lepším. Některé firmy dokonce přidávaly letos dvakrát.
Řetězce lákaly na slevy, zaplatí pokuty za 10 milionů korun |
„Tlak na ceny bude obrovský. I řetězce si chtějí zaplatit rostoucí mzdy, když daly pokladním 27 místo 20 tisíc,“ poukazuje jeden z významných dodavatelů s tím, že nikde jinde než na lepších podmínkách s dodavateli to nepůjde.
Výrobci a dodavatelé ale zároveň připomínají, že obchodní podmínky s řetězcem nejsou jen o cenách. Někteří ani ceny nevyjednávají jako součást celkových podmínek, ale zvlášť. Přijít se zvýšením cen je navíc možné i v průběhu roku, jen je dodavatel musí obchodníkovi oznámit měsíc až dva dopředu. A na prodejci poté je, zda nárůst akceptuje.
Na trhu se proto čím dál častěji prosazuje další způsob zvyšování cen, který není tolik nápadný a nejde přes růst ceníkových cen. Jde o to, že dodavatelé zvednou takzvanou promoční cenu svého výrobku, respektive přispívají na promoční akce méně (pokud to obchodník akceptuje). V akcích se dnes přitom prodává v průměru skoro 60 procent potravin, v některých kategoriích až 80 procent.
Například lahev s 1,75 litru Coca-Coly bývala většinou v akci za 19,90 koruny. V Penny je nyní o dvě koruny dražší, v Albertu dokonce stojí 24,90 koruny. Může samozřejmě jít jen o předvánoční cenu, neboť v tomto období zákazníci nehledí tolik na korunu, ale na druhou stranu obchodníci vědí, že když už si zákazník na cenu bez problémů zvykne, byla by škoda ji po Novém roce bezdůvodně snižovat.
