Reinheitsgebot stále platí. Pivovarnictví přesto zažívá digitální revoluci

  9:00aktualizováno  9:00
I tak konzervativní odvětví, jakým je pivovarnictví, zažívá nástup čtvrté průmyslové revoluce. Digitální technika a zpracování velkých dat jsou vidět ve výrobě nebo třeba při distribuci na velkých akcích. Vize německého Siemensu je pivo, jehož celou přípravu a výrobu sládek navrhne a řídí z cloudu.

Systém regulující distribuci piva (zejména tlak v trubkách) v oktoberfestovém pivním stanu. | foto: Siemens

Přesně před pěti sty lety schválili v Bavorsku zákon o receptuře piva známý jako Reinheitsgebot. Ten stanovil, že se pivo nesmí vařit z jiných ingrediencí, než jsou chmel, ječmen a voda. Až na různé výjimky a příchutě platí (nyní už neformální) pravidlo v Evropě dosud.

I když se půl milénia nezměnilo, z čeho se pivo vaří, hodně se proměnil způsob, jakým se připravuje a následně dostává k pijákům. A nyní se zdá, že i pivovarnictví zastihla „čtvrtá průmyslová revoluce“.

Počítače kontrolující proces vaření piva nejsou u největších pivovarů, ale ani u těch menších novinkou. To ví každý, kdo se v posledních letech účastnil pivovarnické exkurze. Nyní se přidá víc automatizace.

Čtvrtá průmyslová revoluce se blíží

Představitelé velkých českých a moravských pivovarů říkají, že cítí potřebu aplikace řešení tzv. čtvrté průmyslové revoluce stejně jako jejich kolegové v jiných oborech. Nejvíc se u nás o průmyslu 4.0 mluví v souvislosti s automobilovým průmyslem.

„Vyplývá to ze situace na trhu, kde je snaha snížit podíl manuální práce a zvýšit nároky na odbornost pracovníků,“ vysvětluje například vrchní sládek a ředitel pivovaru Starobrno Ondřej Koucký, co motivuje jeho firmu, vlastněnou nadnárodním gigantem Heineken, k prohlubování automatizace v procesu vaření i stáčení.

Na dalším pokroku v digitalizaci výroby pracuje například jedna z největších technologických firem Evropy - německý Siemens, který dodává pivovarům po desetiletí například kontrolní systém Braumat.

Manažer Siemensu pro nápojářský průmysl Christian Maurer vidí budoucnost v tom, že se kromě kontroly produkce bude pomocí počítačů ve větší míře modelovat a plánovat. „K tomu slouží na přesných datech založená tzv. digitální dvojčata či kopie (digital twins) samotného produktu, procesu i pivovaru. Po jejich splynutí můžeme virtuálně simulovat vaření piva včetně následků, které nastanou třeba v kapacitě produkce či vytížení linky v momentě, kdy pozměníme recepturu,“ vysvětluje Maurer.

Systém má propojit simulaci vaření se skutečnou výrobou. Od původní ideje přes vaření až po lahvování, etiketování nebo marketing a nacenění. „Každý, i mimo pivovarský byznys, si tak bude moci poměrně jednoduše naplánovat a následně připravit vlastní pivo,“ říká.

Počítače zatím chuť piva simulovat neumí

Na mysl logicky přichází myšlenka, zda lze od počítače namodelovat i to, co považuje asi každý piják na pivu za nejdůležitější. „Ne, chuť nasimulovat neumíme. Zatím ne,“ přiznává Maurer.

Zatímco podobné cloudové systémy jsou aktuálně hudbou (byť možná nepříliš vzdálené) budoucnosti, jiná řešení spadající do škatulky Průmysl 4.0 Siemens už v praxi ukazuje. Třeba na domácí půdě v Mnichově, při největším a nejtradičnějším evropském pivním festivalu - právě probíhajícím Oktoberfestu. Tři z největších pivních stanů už několik let používají software pro distribuci k zákazníkovi.

Ten se skrývá v malé místnosti a reprezentuje ho obrazovka, přes kterou lze kontrolovat údaje o pivu přepravovaném ze čtveřice tanků 240 metry pivovodů. A to tak, aby každá z jedenácti píp ve stanu mohla natočit patnáct litrů piva za minutu. Tedy jeden tuplák každé čtyři sekundy.

Nutná je i spolehlivost celého systému, v perných dnech se takto v minulých letech vytáčelo v jednom stanu i 70 tisíc piv denně (že se letos kvůli nižší návštěvnosti na Oktoberfestu čepuje méně jsme psali zde).

„Díky systému víme přesně, kdy nám dojdou zásoby v tancích, a cisterna tak nemusí jezdit zbytečně. Zároveň pomáhá udržovat stálý tlak ve všech pípách, což byl dříve problém,“ říká sládek pivovaru Paulaner Ulrich Stief.

Autor:

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

Demagogie, na kterou doplatí všichni, kritizují umělci návrh autorského zákona

Petr Janda

Senát v prosinci schválil návrh změny autorského zákona, podle kterého by za užití hudby už nemusely některé provozovny...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Další z rubriky

Reklamní fúze roku je prozatím u ledu. Dlouhodobí rivalové se nedohodli

Nově vzniklý podnik by vedl stávající šéf BB Richard Fuxa.

Měl to být reklamní byznys roku, jenže z něj sešlo. Česká jednička na trhu s venkovní reklamou BigBoard vyjednávala...

Pošťáci dostanou přidáno 10 procent, slíbil Hamáček. Těm to nestačí

Ilustrační snímek

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) slíbil odborářům České pošty, že udělá vše pro zvýšení platů provozních pracovníků od...

Nekonečný příběh pokračuje. Kladenská Poldi byla znovu vydražena

Historické věže vápenných pecí Vojtěšské hutě byly původně čtyři.

Huť Poldi Kladno byla vydražena za 140 milionů korun. Vydražitelem se stala společnost Opimo Trade. Devadesát milionů...

Najdete na iDNES.cz