Pamatuje si je snad každý dospělý v tuzemsku. Tvrdé bonbony se začaly vyrábět v šesti příchutích a barvách v roce 1977 ve státním podniku Čokoládovny, přesněji v modřanském závodě ORION Praha. Jejich receptura je stále stejná. Dodnes nejoblíbenější je zelený bonbon, jemuž chuť dodává exotická maracuja.
„V roce 1979 směřovalo nejvíce exportu ze závodu Sfinx do Sovětského svazu, Singapuru, Anglie, Kanady a dalších 35 zemí,“ vypráví Andrea Brožová z Nestlé.
O téměř čtyřicet let později je seznam exportních destinací mnohem skromnější. Bonbony, které vznikly za socialismu jako kopie podobných bonbonů ze Západu, dnes míří výhradně na Východ - do Polska a do Pobaltí.
Přes skromnější produkci se ročně v tuzemském závodě Sfinx v Holešově vyrobí asi 9,2 milionu sáčků těchto bonbonů. V tuzemsku se každou minutu vycucá jeden bonpar.
Moderní porevoluční život bonparů poznamenala nejen privatizace (Nestlé byla zpočátku strategickým partnerem, později závod získala), ale také hledání chuťových alternativ.
Kromě klasických chutí jahoda, pomeranč, citron, broskev, černý rybíz a maracuja, prodávaných v balení Original, se objevily mnohé další - například superkyselé, lesní směs, vitamín C... A namísto chemie se začaly bonbony barvit čistě přírodními výtažky ze zeleniny a ovoce.
S konkurencí se vypořádaly výborně
„S nástupem konkurence po pádu železné opony se Bon Pari vypořádaly výborně. Stále jsou jedničkou ve své kategorii a konkurenci prakticky nemají,“ říká Brožová.
Bon Pari se vyrábějí technologií litých kandytů - tekutá směs se naplní do forem podobně jako vánoční cukroví. Výroba jednoho bonbonu trvá 40 minut.
V továrně v Holešově pracuje 450 lidí, neotáčejí se ale jen kolem bonparů. Závod, který je jedním z hlavních výrobních center nečokoládových bonbonů v rámci Nestlé na celém světě, vyrábí také Hašlerky, Atlasky, Slávie, Anticol, Klokanky, Beskydky, Větrovky, Lentilky a jiné bonbony.
