V České televizi o návrhu hovořil náměstek ministra financí Radek Urban. "Ve stádiu úvah je možnost zavedení sektorové daně na pojišťovny," uvedl náměstek.
Realizace návrhu by si podle Urbana vyžádala velmi dlouhou dobu na přípravu a bylo by jej potřeba diskutovat s pojišťovnami. Náměstek ale nevyloučil možnost zavedení nové daně v nynějším volebním období. "Obecně sektorové daně mají trošku méně škodlivý dopad než některé jiné daně kaskádového typu a podobně," poznamenal Urban.
Pojišťovny v ČeskuPojišťovny v Česku přitom nijak závratně nerostou, trh loni pokračoval ve stagnaci. Nejsilnějšími hráči na pojistném trhu jsou nadále finanční skupiny Generali PPF Holding (Česká pojišťovna, Generali, ČP Zdraví) s podílem 33,1 procenta a skupina VIG (Kooperativa, Česká podnikatelská pojišťovna, Pojišťovna České spořitelny) s 29,1 procenta. Z pohledu celkového předepsaného pojistného dosáhla největšího meziročního nárůstu loni ČSOB Pojišťovna (o téměř půl miliardy korun), dále Pojišťovna ČS a Allianz. |
Výše případné daně by podle Urbana měla být taková, aby její zavedení mělo pro státní rozpočet smysl a na druhou stranu aby zásah do hospodaření pojišťoven neohrozil jejich další existenci. "To znamená v řádu nízkých jednotek miliard korun," upřesnil. Daň by se stanovovala z objemu bilance či rezerv, dodal Urban s tím, že tato úvaha je však předčasná.
Ke zvláštnímu zdanění některých ekonomických odvětví již v minulosti přistoupilo například Slovensko či Maďarsko. Na Slovensku vedle pojišťovnictví mají mimořádný odvod do rozpočtu odvádět také ziskové firmy podnikající v energetice, telekomunikacích, farmacii, poštovních službách, letecké dopravě či zdravotnictví. V Maďarsku podobná zvláštní daň zasáhla například banky, telekomunikace či maloobchod.
Česká vláda naopak odmítá případné zavedení daně z finančních transakcí. Její zavedení v 11 členských zemích navrhla v únoru Evropská komise. Banky se mají jejím prostřednictvím podílet na nákladech souvisejících s finanční krizí.
