Redakce iDNES.cz má zatím k dispozici, stejně jako členové pracovní skupiny, manažerské shrnutí studie. Tu vyhotovila za peníze Vinařského fondu agentura Focus ve spolupráci se společností EY (Ernst&Young) ČR. Ministerstvo zemědělství serveru sdělilo, že se materiálem nyní zaobírá.
Analýza pracuje se zavedením daně ve výši 23,4 Kč na litr tichého vína. Podle ní na malé subjekty dopadne neschopnost vypořádat se se zvýšenou administrativní zátěží, zátěží na počty lidí nebo zařízení celních skladů povinných pro kontroly celní správy. Podle dokumentu by inkaso nově zavedené spotřební dani nedosáhlo plánovaných 4,2 miliardy korun, ale jenom 3,43 miliardy korun.
Podle dvou pětin lidí by měly mít všechny druhy alkoholu stejnou daň |
Spotřeba vína by ale po zdražení klesla, analýza operuje s hypotetickým scénářem snížení o 26,7 procenta. A to by způsobilo výpadek příjmů z jiných daní. Klesl by výběr daně z přidané hodnoty (o 610 milionů korun), snížily by se odvody za zaměstnance (o 575 milionů korun), vzrostl by černý trh (minus 259 milionů korun), zvýšila by se nezaměstnanost (dopad 440 milionů korun).
Dohromady ještě s dalšími faktory by tak podle analýzy státní rozpočet vybral navíc jenom 1,43 miliardy korun. K tomu by ještě jednorázové náklady na straně vinařů dosáhly necelých 42 milionů korun, pravidelné by pak dosáhly 40,6 milionu korun. Náklady by také vzrostly celní správě.
Na dani by tratili hlavně vinaři
Materiál také počítá s tím, že by na změně tratili hlavně vinaři, protože supermarkety by držely stejnou procentuální marži, kdežto u vinařů by se pak snížila až o pětinu, aby finální cena vína pro zákazníky drasticky nestoupla.
Ředitel Vinařského fondu Zbyněk Vičar redakci iDNES.cz sdělil, že cílem studie bylo poskytnout věcné podklady k diskusi. Jak zjistila redakce z Registru smluv , fond zaplatil za analýzu 460 tisíc korun bez DPH, dalších zhruba 300 tisíc korun bez DPH pak dal těmto agenturám za zjištění vstupních dat v podobě průzkumu chování českých spotřebitelů při změně cen vína a za výzkum zavedení dopadu daně na tuzemské producenty. Včetně DPH tak fond zaplatil za analýzu 922 tisíc korun.
Po úterním jednání má seznámit se závěry veřejnost ministr zemědělství Marek Výborný, který vznik skupiny složené z vinařů, několika ministerstev a celníků, inicioval. Jeho předchůdce Zdeněk Nekula se k zavádění této daně stavěl daleko zdrženlivěji, respektive její nezavedení označoval za jednu ze svých priorit.
Válek asi nedával při studiu pozor, sepsul Nešpor ministra za slova o alkoholu |
Lidovci jsou však stále obecně proti zavádění této daňové povinnosti, kterou mají kromě tichých vín všechny ostatní druhy alkoholu. Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý iDNES.cz řekl, že analýzu úřad obdržel, před jednáním pracovní skupiny ji ale nechtěl komentovat.
Podle prezidenta Vinařské unie ČR Ondřeje Beránka upozorňovala na to, že plánovaný výběr více než čtyř miliard korun na spotřební dani byl nepodložený. „ Ani aktualizovaný výrazně nižší výpočet nemusí být konečný, protože žádná studie nedokáže přesně reflektovat aktuální dění na trhu a ochotu či spíše neochotu spotřebitelů utrácet,“ sdělil šéf organizace s tím, že je rád, že se diskuse přesunula do odborné roviny.
Jiná studie je naopak pro tvrdší zdanění
V posledních týdnech se objevila jiná studie, podle níž by bylo naopak daleko vhodnější zdanit více nejenom víno, ale i pivo a částečně zkvašené jablečné mošty, tedy cidery.
Skupina odborníků z výzkumné neziskové společnost kolem sociologa Daniela Prokopa PAQ Research uvedla, že daň by u „měkčího alkoholu“ měla činit přinejmenším 60 procent spotřební daně na lihoviny a vyměřovat by se měla podle množství alkoholu přítomného v nápoji. Maximální míru zdanění studie navrhuje na 80 procent spotřební daně na lihoviny. Malí vinaři a majitelé minipivovarů by platili polovinu, aby pro ně nebyla daň likvidační.
Podle Studie PAQ Research by v případě mírnějšího zdanění stát vybral 12,4 miliardy korun od spotřebitelů ročně navíc. Přísnější varianta by vytáhla z peněženek kupců alkoholu každý rok o 17,4 miliardy korun více, přičemž autoři studie brali v potaz i předpokládané snížení spotřeby.
Zavádění daně bylo jedním z třecích míst při dohodě vládní koalice na konsolidačním balíčku, který nyní slíbil podepsat prezident Petr Pavel. Pro její zdanění byli při jednání o konsolidačním balíčku TOP 09, STAN, Piráti a část ODS.
