WHO ve svých zprávách opakovaně upozorňuje na to, že vyšší spotřební daň může vést k nižší spotřebě alkoholických nápojů. „Jsem si stoprocentně jistý, že mezi zdravím Čechů a spotřební daní na alkohol je nulová souvislost,“ uvedl Válek minulý týden.
„Pokud si dá člověk pivo k obědu nebo si vychutná kvalitní koňak, nic na tom není. Problém ale je, když požíváme tyto nápoje kvůli alkoholu jako takovému, excesivní pití alkoholu, jeho prodej nezletilým a společenská tolerance velké spotřeby alkoholu jako taková,“ doplnil ministr na Twitteru.
„Pravděpodobně pan ministr nezná materiály Světové zdravotnické organizace (WHO), která dává do souvislosti škody působené alkoholem. Tyhle kategorie spolu úzce souvisejí. Nebo možná pan ministr při studiu medicíny nedával pozor,“ prohlásil Nešpor v pořadu K věci pro CNN Prima News.
Souvislost okamžitě demonstroval na historickém příkladu. „Za první republiky byl nejlevnější stoprocentní líh v lihovinách. Po válce vystřídal kořaleční alkoholismus pivní alkoholismus. Proč? No, protože stoprocentní líh v pivu byl nejlevnější,“ vysvětloval Karel Nešpor. Nyní jsme podle jeho slov v éře krabicového alkoholismu. Nejlevnější líh je právě v krabicích vína nebo v PET lahvích.
Pivo po obědě nevadí, nadměrné pití ano, hájí Válek nulovou daň na tiché víno |
„Za 40 korun dneska člověk dostane litr a půl ovocného vína. To je problém,“ uvedl a dodal, že tento alkohol preferují zvláště ty skupiny obyvatelstva, které mají nižší příjmy. „Nejde jen o bezdomovce, ale hlavně o děti a dospívající. Ceny nejlevnějších krabicových vín jsou v podstatě srovnatelné s cenou ovocné šťávy. To je naprostá anomálie,“ dodal.
Nealko je často dražší než pivo
Podle Nešpora je danění alkoholických nápojů v Česku chaotické a nelogické. „Uvedl bych to na příkladu piva. V podstatě půllitr piva, které obsahuje půl procenta alkoholu, tedy tzv. nealko, stojí často víc než půllitr dvanáctky. Tady se nedaní alkohol, ale mladina. Jenže z mladiny nikdo delirium nedostane, z alkoholu ano,“ míní psychiatr.
Upozornil, že i země, které alkohol výrazně daní, tak na něm stejně prodělávají. „Alkohol působí řadu problémů. Ten nejdražší je nízká produktivita práce alkoholizovaného obyvatelstva, a to je největší položka aspoň podle amerických propočtů,“ dodal Nešpor. Stačilo by mu, kdyby spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele klesla na úroveň USA. „Tedy o nějakých 20 nebo 25 procent“.
