V listopadu očekávala centrální banka pro letošní rok schodek 4,9 procenta HDP a pro příští rok 4,3 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněných makroekonomických ukazatelů, které jsou součástí nové Zprávy o měnové politice. Celou zprávu, která nahradila předchozí Zprávu o inflaci, zveřejní ČNB za týden.
Vývoj ekonomiky směřuje k potřebě zvýšit sazby, zatím vyčkáme, zní z ČNB |
Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl letos stoupnout na 43,3 procenta HDP z loňských 38,4 procenta. Příští rok by se měl dluh zvýšit na 46,7 procenta. Odhady ČNB rovněž proti listopadu zhoršila.
Podle odhadů ministerstva financí v lednové makroekonomické prognóze by české veřejné finance měly letos skončit ve schodku 6,6 procenta. Celkový dluh ministerstvo očekává letos 43,3 procenta HDP. Pro příští rok odhad MF neuvedlo. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, očekává letos růst ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Podle dnešního vyjádření ředitele sekce měnové ČNB Petra Krále se ekonomika k předkrizové úrovni vrátí koncem příštího roku.
Ekonomika se nadechne v létě
„Po zmírnění meziročního propadu v prvním čtvrtletí vystřelí na jaře růst HDP krátkodobě nad sedm procent, a to kvůli útlumu ekonomické aktivity během loňské první vlny. K opravdu robustnímu a trvalému růstu se ale tuzemská ekonomika nadechne až během léta,“ uvedl Král v dnes zveřejněné úvodní části Zprávy o měnové politice.
Čeká nás nejrychlejší růst ekonomiky v historii, věří Michl z ČNB |
Domácnosti si podle něj mimo jiné začnou při návratu do normálního života částečně vynahrazovat předchozí nuceně odloženou spotřebu. „Napjatost rodinných rozpočtů ale neumožní rychlý návrat soukromé spotřeby na předpandemickou úroveň,“ dodal.
K daňovému balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a snížil zdanění, Král uvedl, že soukromou spotřebu příliš nepodpoří. „Domácnosti totiž značnou část dodatečného příjmu uspoří, a část této zamýšlené krátkodobé stimulace soukromé spotřeby se tak mine účinkem,“ uvedl.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
