Na webu Registru smluv by se od pátku objevují první dokumenty. Dlužno dodat, že zatím jen v dobrovolném režimu. Teprve 1. července 2017 začne vše naostro - když někdo smlouvu nezveřejní, nebude platit.
Mezi nově zveřejněnými dokumenty se v pátek objevila například objednávka kancelářských potřeb pro ministerstvo obrany od pražské firmy Activa. Resort nakupuje tisíce položek, dataprojektory za desítky tisíc i tužky za desetikoruny.
„Jde o rámcovou smlouvu pro celý rezort na roky 2015 až 2016, podle které můžeme nakoupit kancelářské potřeby až do částky 81 milionů. Kolik jsme z ní zatím vyčerpali a za co, v tuto chvíli nedokáži říct,“ říká Petr Medek, mluvčí ministerstva obrany. Obrana ke smlouvě připojuje i přílohu, ve které je kompletní ceník dodavatelské společnosti - jsou v něm i propagační předměty, helmy, podšálky, víno a další. „Vína nekupujeme, smlouva je na kancelářské potřeby,“ ujišťuje Medek.
V registru se dnes objevily také smlouvy obrany na opravu autobusů či nákup očkovacích látek. V některých případech ale není uvedena cena - třeba ve smlouvách o softwaru mezi Hlavním městem Prahou a firmou OBIS.
Výjimku má ČEZ i Hrad
Mezi první dobrovolníky, kteří své smlouvy zveřejní budou podle Nikoly Hořejše z projektu Rekonstrukce státu patřit ti, kteří je zveřejňují už dnes. „Masarykova univerzita je prý připravena spustit zveřejňování během dvou dnů. Lesy ČR pravděpodobně zveřejňovat budou, stejně jako podniky města Brna,“ říká.
Ministerstva, obce a některé státní podniky vyvěšují některé své smlouvy na internet už dnes. „Ze zákona musí zveřejňovat smlouvy od půl milionu výš, které podléhají zákonu o veřejných zakázkách. Problém je v tom, že se zveřejňují na dvanácti tisících místech a je tak prakticky nemožné povinnost kontrolovat, natož v nich něco najít,“ říká ekonom a informatik Jiří Skuhrovec, předseda analytického spolku EconLab.
Registr by měl všechny nové smlouvy shromáždit na jednom místě a umožnit tak komukoliv v nich snadno vyhledávat - například podle názvu smluvních stran, vítěze zakázky či ceny. Plné znění smluv zde bude v elektronické podobě a půjde v nich hledat přes klíčová slova. Obchodní tajemství nebo osobní údaje mohou smluvní strany začernit.
Povinnost zveřejňovat se bude vztahovat na všechny smlouvy nad 50 tisíc korun (bez DPH), ve kterých se točí veřejné peníze. Povinnost mají stát, státní podniky, 200 obcí s rozšířenou působností, kraje, státní/krajské/obecní firmy, státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny.
Výjimku si při schvalování zákona vylobovala menší města a obce (asi 6 tisíc obcí), ČEZ (roční obrat přes 80 miliard), Poslanecká sněmovna, Senát, Nejvyšší kontrolní úřad či Kancelář prezidenta republiky.
Duchovním otcem zákona o registru smluv je poslanec Jan Farský, poslanec za Starosty a nezávislé a bývalý starosta Semil. Zákon projednávali politici od roku 2012 - nemohli se shodnout na výjimkách.
Snaha rozcupovat zákon výjimkami
A boj o výjimky nekončí. Zákon sotva začíná platit a poslanci už projednávají novelu. Budějovický Budvar se totiž zveřejňování smluv brání zuby nehty - s odkazem na obchodní tajemství (více čtěte zde). Právě kvůli vynětí Budvaru z povinnosti zveřejňovat aktuálně projednávají poslanci novelu zákona o registru smluv.
Zveřejňování smluv nás připraví o miliardu v tržbě, varuje šéf Budvaru |
V pozměňovacích návrzích kromě toho žádají o výjimku ze zveřejňování pro všechny státní a městské firmy, zdravotnická zařízení, vysoké školy, Českou televizi či Český rozhlas. Další jednání bude za tři měsíce. „Čeká nás rok cupování zákona o registru smluv, kdy se ho budou snažit všichni torpédovat,“ poznamenává Skuhrovec.
Argumentaci pro vyjmutí ilustruje reakce státního podniku Lesy ČR. Ten sice už nyní zveřejňuje na svém webu smlouvy o veřejných zakázkách nad 300 tisíc korun bez DPH, registr se mu ale nelíbí. „Může tím dojít k narušení rovné hospodářské soutěže. Již nyní se setkáváme s nevolí podnikatelských subjektů - nemají zájem na uveřejňování ceny za poskytnutá plnění či předmětu smlouvy,“ říká mluvčí Lesů Eva Jouklová. Podle ní by se mohlo stát, že by se do zakázek Lesů nikdo nehlásil.
Slovenská zkušenost
V ČR se každoročně zadají veřejné zakázky v objemu 550 miliard korun, což je polovina státního rozpočtu. Spolek EconLab odhaduje, že na webových profilech zadavatelů jsou uveřejněné a dohledatelné smlouvy pouze za 40 až 50 procent této částky.
Čtyři roky už běží registr smluv na Slovensku. Podle Rekonstrukce státu se díky tomu trojnásobně zvýšil zájem firem o veřejné zakázky. Důvod? Veřejnost přestala mít pocit, že karty jsou předem rozdané a věří, že mohou zakázku získat. „Firmy například upozorňují na své konkurenty, když mají pocit, že je zakázka předražená,“ dává příklad Skuhrovec.
Neziskovka Transparency International vypracovala analýzu, kde popsala všechny kauzy, na které se přišlo díky registru smluv. „Není to ani tak o tom, kolik se ušetří, to nikdo nedovede spočítat. Hlavní přínos je v tom, že se nikdo neodváží jednostranně nevýhodné smlouvy uzavírat,“ vysvětluje Skuhrovec.
