Takovým typem soutěžení je například užší řízení, kdy ministerstvo nebo jiná státní organizace může náhodně vybrat, které firmy z tendru vyloučí. Mělo by k tomu docházet náhodným výběrem, ale náhoda se zde statisticky výrazně vychyluje ve prospěch dárcovských firem.
„Dárci politických stran mají víc než dvojnásobný podíl na počtu stavebních zakázek než nedárci,“ uvádí se ve studii.
Podobně to dopadlo u takzvaného zjednodušeného podlimitního řízení, kdy zadavatel zakázky osloví vybraný okruh firem. „Jak si vybírá firmy, které osloví, do toho nevidíme,“ podotýká ekonom Ján Palguta, hlavní autor studie. Připouští však, že ke zjednodušeným řízením sahají státní organizace také proto, že mají s určitými dodavateli dobré zkušenosti, a tak výběr může proběhnout efektivněji.
Daly dary a vydělaly
|
Za sedm let, které studie zkoumala, poslalo 3 500 dodavatelů veřejných zakázek politickým stranám podle jejich výročních zpráv 765 milionů korun. A vysoutěžilo zakázky za 230 miliard korun. Největší podíl měli dárci ODS (132 miliard), ČSSD (77 miliard) a KDU-ČSL (51 miliard). Někteří darovali i více stranám.
„Netvrdíme, že studie odkrývá korupční jednání. Firmy však zřejmě mají důvod, proč do toho vkládají tolik peněz a energie, že sponzorují politické strany,“ říká ekonom Filip Pertold, který se na studii také podílel.
Podle akademiků je studie nepřesná z několika důvodů – není jisté, že se na seznamy dárců politických stran dá spolehnout, mohou být neúplné. Kromě toho mohou být dárci spojeni s úspěšnými dodavateli veřejných zakázek i nepřímo. Například přes nepodnikající fyzické osoby jde politickým stranám 54 procent všech darů.
A v neposlední řadě čísla zkresluje ještě řada zakázek, které se zadávají napřímo – zakázky pod dva miliony a u stavebních prací pod šest milionů. Ty se nemusí objevit ve věstníku veřejných zakázek.
Zajímavý je také pohled na to, jaký typ firem daroval a zároveň uspěl v zakázkách. Jsou to spíše větší akciové společnosti než menší společnosti s ručením omezeným nebo jednotliví podnikatelé. „Důvody mohou být například takové, že jde o úspěšné firmy, které si dary stranám ze svého zisku mohou dovolit. Případně mohou víc upřednostňovat politiky, kteří podporují podnikatelské prostředí. Anebo mohou skrze dary získaný vliv využít, aby bránily vstupu menších konkurenčních dodavatelů,“ vyjmenovává Palguta.
