Analytici už dříve upozorňovali, že daň z neočekávaných zisků za bankovní sektor slibované příjmy do státního rozpočtu nepřinese. Tento týden to na jednání sněmovního výboru řekl také náměstek ministra financí Marek Mora, když avizoval „jednotky miliard“.
„Nemám důvod, abych rozporoval to, co říkal pan náměstek,“ řekl Stanjura. „V politickém slovníku jednotky znamená do pěti,“ dodal.
Windfall tax může skončit dřív, zvažuje Stanjura. Podle něj už není potřeba |
Windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb. Šestice největších tuzemských bank, které budou za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, však vydělala za letošní tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 58,4 miliardy korun.
Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu nad vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie. Inkaso windfall tax bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.
Při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí uvádělo, že příjmy z windfall tax by měly dosáhnout 85 miliard korun a z odvodů 15 miliard korun. V srpnové predikci fiskálních příjmů však ministerstvo financí avizovalo pokles: uvedlo, že letos stát na windfall tax vybere 46 miliard korun, odvod z nadměrných příjmů by měl do státního rozpočtu letos přinést 18,5 miliardy korun.
Ministr Stanjura již dříve uvedl, že výnos obou opatření letos plně nepokryje kompenzace vysokých cen energií, které stát poskytuje firmám a domácnostem.
