„Pro rozhodnutí vlády o budoucnosti windfall tax je klíčová celková rozvaha všech mimořádných příjmů a výdajů. Za rok 2023 určitě převáží mimořádné výdaje na kompenzace cen energií a rozdíl účtu obou mimořádných položek tak bude deficitní. Pokud se ale v roce 2024 díky dodatečným příjmům z windfall tax přiblížíme v souhrnu rozpočtově neutrálnímu dopadu, zvážíme zkrácení tříletého období daně,“ uvedl Stanjura.
„V každém případě se windfall tax nebude prodlužovat. Byla zavedena s jediným cílem dočasně pokrýt mimořádné výdaje, ne aby se stala stálým zdrojem rozpočtu pro kompenzaci běžných výdajů,“ dodal ministr financí.
Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank výrazného zvýšení úrokových sazeb.
Producenti energie navíc platí odvod z příjmů za dražší elektřinu, než jsou vládou stanovené prahy podle jednotlivých zdrojů energie. Inkaso této daně bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.
V srpnové predikci fiskálních příjmů ministerstvo financí uvedlo, že letos stát na windfall tax vybere 46 miliard korun. Odvod z nadměrných příjmů od energetických firem by měl do státního rozpočtu letos přinést 18,5 miliardy korun.
Materiál předpokládá, že odvod z nadměrných příjmů dosáhne příští rok 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun.
