„Je to na tři roky, vyhodnotíme to z kraje příštího roku a uvidíme, jestli v tom budeme pokračovat,“ uvedl Stanjura na pátečním setkání s novináři. Šéf financí upozornil na to, že windfall tax je mimořádnou daní, jež je spjatá s dalšími mimořádnými opatřeními, konkrétně s cenovými stropy na energie.
Na jedné straně stát vybírá od energetických firem a bank 60 procent jejich zisku a na druhé straně tyto příjmy „rozděluje“ mezi domácnosti a firmy prostřednictvím kompenzací na vládní cenové stropy energie. Jenže ty mají letos skončit a tak podle Stanjury dává smysl, aby skončila i windfall daň.
Ekonomika letos klesne. Táhne ji dolů nízká spotřeba domácností |
„Windfall tax tu není proto, že některý sektor má vysokou ziskovost, ale protože byl jednorázový vliv cen energií. Daň byla směřována do těch sektorů, které vnějšími vlivy dosahovaly mimořádných zisků,“ řekl Stanjura.
„Očekáváme debatu, jestli náhodou rok 2023 nebude posledním zdaňovacím obdobím pro windfall tax. Od začátku jsme říkali, že mimořádné příjmy mají sloužit k pokrytí mimořádných výdajů státního rozpočtu. Když nepředpokládáme kompenzace cen energií, tak by ta argumentace již neplatila,“ dodal ministr.
Jen za letošní rok měla windfall tax podle původních odhadů ministerstva financí přinést do státního rozpočtu 85 miliard korun. Postupem času ale resort tyto odhady mírní. Nakonec by se mělo vybrat jen 40 miliard a vypadá to, že velkou část z této částky zaplatí energetická společnost ČEZ. Ta už doposud na dani odvedla 13 miliard korun.
Cenový strop činí u elektřiny 5 korun bez DPH za megawatthodinu a u plynu 2,5 koruny bez DPH. Před ještě vyššími cenami energií chrání domácnosti a firmy, které si na podzim loňského roku nasmlouvaly nevýhodné produkty u dodavatelů. Jiné nabídky v té době na trhu nebyly. Vládní stropy mají skončit společně s rokem 2023, jejich prodloužení vládní představitelé nechystají.
