"Od počátku se nám tvrdí, že Česká republika měla škodu z ceny akcií. Ale ptá se někdo, jak český stát získal tuto společnost? V roce 1945 podnik, který patřil židovské rodině, zestátnil, aniž by zaplatil cent. Skutečný zloděj je tedy český stát," prohlásil Vafadar.
Bývalí manažeři a majitelé MUS se u soudu zpovídají z podvodu a zpronevěry miliard korun, které podle obžaloby vytáhli koncem 90. let z tehdy polostátní firmy a koupili si za ně akcie pro sebe. Výnos pak údajně vyprali ve švýcarských bankách. Při této transakci tak měla vzniknout škoda českému státu ve výši 3,5 miliardy.
Obhájce na historickém exkurzu do doby nástupu komunismu v Česku především poukazoval na nesmyslnost a manipulativnost celé obžaloby švýcarské prokuratury. Ta mimo jiné obsahuje právě i tvrzení, že za MUS nebyl zaplacen ani cent - míní tím však z kapes bývalých manažerů, protože ti ji podle prokuratury ovládli za ukradené firemní peníze.
Kauzu odstartovaly neshody dvou finančníků
Vafadar tvrdí, že podivné nejsou jen závěry obžaloby, ale už celý začátek trestního řízení. Ten je založen na vzájemném udávání se dvou finančníků - Švýcara Alaina Aboudarama a bývalého šéfa Světové banky, který později nastoupil do služeb obžalovaných exmanažerů, Belgičana Jacquesa de Grootea. Ten nyní také stojí před soudem.
Návrh obžalobyAntonín Koláček - 5 let odnětí svobody a zaplacení pokuty tři tisíce franků denně po dobu 500 dní a zaplacení celé procedury. Je vinen opakovaným praním peněz s přitěžujícími okolnostmi. Jiří Diviš - 5 let vězení a po dobu 500 dní platit 1 500 franků denně plus výlohy trestního řízení. Je vinen stejně jako Koláček, ale spáchal ještě podvod proti českému státu a provinil se falšováním dokumentů. Marek Čmejla - 5 let odnětí svobody a zaplacení pokuty dva tisíce franků denně po dobu 500 dní a zaplacení celé procedury. Provinil se opakovaným praním peněz s přitěžujícími okolnostmi, dále porušením povinnosti při správě cizího majetku a žalobci ho viní i za podvod proti ČR. Petr Kraus - 5 let odnětí svobody a zaplacení pokuty dva tisíce franků denně po dobu 300 dní a zaplacení celé procedury. Provinil se opakovaným praním peněz s přitěžujícími okolnostmi, dále porušením povinnosti při správě cizího majetku a žalobci ho viní i za podvod proti ČR. Oldřich Klimecký - 5 let odnětí svobody a zaplacení pokuty tisíce franků denně po dobu 300 dní a zaplacení celé procedury. Provinil se opakovaným praním peněz s přitěžujícími okolnostmi, dále porušením povinnosti při správě cizího majetku a žalobci ho viní i za podvod proti ČR. Jacques de Groote - dva roky vězení podmínečně a zaplatit po dobu 200 dní tisíc franků denně a výlohy trestního řízení. Je podle prokuratury profesionální lhář. "Byl placen, aby lhal," uvedl žalobce. Jeho vina při jeho vzdělání je těžká. ODŠKODNÉ PRO MUS A ČR Ze zmrazených 14 miliard korun má Mostecká uhelná společnost podle návrhu prokuratury získat 5,8 miliardy Kč. Český stát má získat 3,15 miliardy Kč. Zbytek peněz má propadnout švýcarskému státu. |
Aboudaram tvrdil, že mu de Groote dluží peníze a nechce mu je vrátit. Obrátil se proto na exmanažery dolů, pro něž tehdy Belgičan pracoval jako šéf skupiny Appian, aby mu peníze vrátili za něj. Co přesně se na schůzce odehrávalo, není jasné. Antonín Koláček, další z obžalovaných exmanažerů, to ale vyhodnotil jako vydírání.
V roce 2004 proto na Aboudarama exmanažeři podali ve Švýcarsku trestní oznámení. Za to ale přichází odveta a Aboudaram podává trestní oznámení na de Grootea kvůli praní špinavých peněz pocházejících nepřímo z MUS. Tím se v roce 2005 otevřela celá nynější kauza, která se teď projednává u soudu. "Najednou ho chytil záchvat spravedlnosti," uvedl Vafadar na adresu Aboudarama.
Podle advokáta to byl tedy Aboudaram, kdo si "celý příběh" ohledně ukradení dolů a praní špinavých peněz naplánoval. Prokuratura nicméně na rozdíl od vydírání příběh exmanažerů dotáhla k obžalobě a soudu. Podle ní byl de Groote placen českými manažery jako "profesionální lhář" a oni sami deset let budovali celou strukturu lží, aby se mohli dolů zmocnit a peníze pak vyprat ve Švýcarsku.
Za to jim v pondělí navrhli žalobci velmi přísné tresty, a to pět let vězení s výjimkou de Grootea, který má návrh na podmínku s dvouletým odkladem. K tomu mají zaplatit vysoké pokuty a přijít by měli i o celkem 14 miliard zmrazených na švýcarských kontech. Všichni, tedy Antonín Koláček, Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus a Oldřich Klimecký, který se však k soudu nedostavil, jakoukoliv vinu odmítají.
Obhájce Diviše Vafadar upozornil, že navržené tresty jsou nepřiměřeně vysoké. Porovnal je například s tři roky starou kauzou, kdy švýcarský soud dal dvouletou podmínku synovi nigerijského diktátora Saniho Abacheho, který byl součástí zločinecké skupiny. Ta prý vyprala ve Švýcarsku zhruba půl miliardy dolarů, které se vrátily do Nigérie.
Exmanažeři žádají o zproštění viny
Po skončení závěrečných řečí obhajoby požádali advokáti obžalovaných soud o zproštění viny ve všech bodech obžaloby, uvolnění zablokovaných peněz a náhradu soudních výloh.
Chtějí také nahradit soudní výlohy i náklady na advokáty. O tyto náklady by se podle nich měly podělit švýcarská prokuratura a společnost Czech Coal Services, která se připojila k žalobě jako poškozená strana. Obžalovaní také žádají, aby soud odmítl veškeré požadavky této společnosti sdružující následující majitele MUS, Pavla Tykače, Vasila Bobelu a Petra Pudila.
Obžalovaní požadují i náhradu za způsobenou osobní újmu. Její výši ponechávají na uvážení soudu. Koláček, Čmejla, Diviš a Klimecký chtějí, aby soud ihned uvolnil prostředky, které jim byly zablokovány během vyšetřování ve Švýcarsku. Švýcarské úřady jim - stejně jako již zesnulému Luboši Měkotovi - zablokovaly peníze, akcie a další aktiva v hodnotě asi 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun).
Středečními návrhy obžalovaných skončily závěrečné řeči obhajoby. Ve čtvrtek bude následovat replika obžaloby, po které může ještě reagovat obžaloba - už naposled. Přelíčení uzavřou závěrečné řeči obžalovaných.
