Takové zadlužení je větší, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.
Zpráva uvádí, že nepříznivému vývoji by bylo možné zabránit zvýšením daní, posunutím věku odchodu do důchodu nebo snížením důchodů vzhledem k průměrné mzdě.
Každý Čech dluží 161 500 korun. Stát musí splatit celkem 1,714 bilionu |
„Ačkoli bude české hospodářství stejně jako dosud růst rychlejším tempem než ekonomiky vyspělejších zemí, což posílí daňové příjmy, nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné. Hlavním důvodem dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je stárnutí obyvatelstva,“ uvedla rada ve zprávě.
České finance jsou zatím zdravé
Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 35,3 procenta a v rámci EU je šestý nejlepší. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,3 procenta, nejhůře pak Řecko (179,7 procenta) a Itálie (133,1 procenta).
Podíl lidí ve věku 65 a více let na celé populaci se podle zprávy v následujícím půlstoletí zvýší ze současných 19 procent na téměř jednu třetinu. S tím bude podle rady spojen nejen rostoucí objem výdajů na důchody, ale zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.
Zároveň podle zprávy bude ubývat obyvatel v produktivním věku. „Česká společnost se tak bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě,“ uvádí zpráva.
Rada upozornila, že rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě prohloubil dluh na zhruba 180 procent HDP. „Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 procent HDP, a následné další zvyšování zadlužení by ale vyvolalo reakci finančních trhů,“ uvádí dokument. Investoři by totiž požadovali za půjčení peněz státu rizikovou prémii, která by zvýšila úroky u půjček, a to by vývoj dluhu ještě zhoršilo. Země by se tak podle rady ocitla v dluhové pasti.
40 procent maximum
Za bezpečné rozpočtová rada považuje udržovat podíl veřejného dluhu k HDP na maximálně 40 procentech. To by zajistilo, aby se v případě krize nebo jakéhokoliv nepříznivého vývoje neúnosně nezvyšovalo zadlužení země.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má za cíl přinést pohled na to, zda by Česká republika byla při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik schopná v horizontu následujících 50 let hradit svoje výdaje a závazky tak, aby nebyla ohrožena neudržitelným zadlužením.
„Cílem střednědobých rizikových scénářů není vzbudit paniku mezi politiky či odbornou veřejností. Jejich prostřednictvím ale chceme ukázat, jak rychle a hluboce může případný propad příjmů v kombinaci s potřebou nadále financovat rostoucí mandatorní výdaje ubírat veřejným financím prostor pro podporu zdravého hospodářství v horších časech,“ uvádí rada ve zprávě.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
