Mzdy nominálně, tedy i se započtením inflace, rostly o 1,3 procenta, tedy 322 korun). Po odečtení vlivu zdražování však měli Češi na výplatnicích jen o 0,1 procenta více. Oproti předchozímu druhému čtvrtletí jsou mzdy nižší o 124 korun.
Většina Čechů však na zmíněný mzdový průměr stejně nedosáhne. Blíží se spíš mediánu mezd, který vylučuje extrémy na obou stranách a dosahuje 21 331 korun, tedy o 3 505 korun méně než je průměrná mzda.
Dlouhodobá stagnace nebo pokles reálných mezd se odráží v poklesu spotřeby domácností, které si nemohou dovolit více utrácet. Rozhýbat útraty měl nedávný krok České národní banky, která se rozhodla držet slabší českou měnu devizovými operacemi. Řada ekonomů však zpochybňuje, že to povede k větším útratám. (čtěte intervence velké utrácení nespustí)
"Impuls v podobě slabší koruny do spotřeby se podle mého názoru projeví jen přechodně a to na konci roku, kdy domácnosti si dopřejí bohatší Vánoce v obavě před nastávajícím zdražením," říká například Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank. Podle ní však domácnosti od začátku příštího roku opět začnou šetřit a bude to trvat až do doby, kdy jim začnou výrazněji růst mzdy. "K růstu spotřeby potřebujeme vyšší mzdy, které firmy možná začnou vyplácet až v průběhu roku, pokud se jim začne opravdu dařit," myslí si Horská.
Poradenská firma PricewaterhouseCoopers ČR letos očekává průměrný růst mezd 2,8 procenta. "Číslo však navyšují obory, kterým se nadprůměrně daří a kde je poptávka po technických specialistech, jako jsou IT či telekomunikace, kde se mohou těšit i na více než 5procentní nárůst mezd," říká Libor Stodola, odborník PricewaterhouseCoopers na řízení lidských zdrojů.
"V ostatních oborech se přidává nejčastěji okolo 2 procent, a to ještě
ne každému. Firmy pečlivě zvažují, kdo je pro ně klíčový a přispívá k růstu
výnosů. Vedle technologických firem by měli letos dostat přidáno více, než jim
ukousne inflace, ještě zaměstnanci ve farmacii, finančnictví a vybraných
průmyslových podnicích," dodal Stodola.
