Od začátku loňského roku 2015 spadá do kompetence Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) také kontrola provozoven společného stravování. Z celkového počtu uzavřených podniků tvoří dvě třetiny právě restaurace, kavárny nebo bary. Drtivá většina z nich se po odstranění nedostatků do několika dnů otevřela.
„Provozovatele vede po uzavření podniku ekonomický tlak k tomu, aby provozovnu otevřeli co nejdříve,“ říká mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Podle něj měly podniky teoreticky dodržovat nový zákon o hygienických normách už i dříve. „Orgán, který měl kontrolu provozoven společného stravování v kompetenci, zřejmě nevyžadoval jejich splnění do takové míry, aby vedl majitele a provozovatele k jejich dlouhodobému dodržování.“
SZPI loni přebrala kompetence ke kontrolám asi sedmdesáti tisíců provozoven od ministerstva zdravotnictví.
Fotogalerie |
Nejčastějším prohřeškům patří dlouhodobě zanedbaný úklid a značně znečištěné zařízení k přípravě jídla nebo k jeho skladování. Inspektoři také nezřídka narážejí na špinavá chladící zařízení a nezvládnutý odvoz odpadů či nezajištění provozovny před pronikáním škůdců.
Ze zhruba třiceti dosud neotevřených provozoven, které server Potraviny na pranýři eviduje, tvoří asi z jedné třetiny asijské potraviny a restaurace. Sám Kopřiva ale připouští, že uzavření provozoven není příliš směrodatné.
„Pokud mají zavřeno několik týdnů nebo měsíců, většinou jsou za tím i další faktory než závažnost zjištěných nedostatků, jako třeba ten, že se majitel rozhodl činnost úplně ukončit, anebo se rozhodl ke generální rekonstrukci.“
SZPI ukládá zákaz používání prodejny, skladu, výrobny nebo provozovny společného stravování v případě, že při kontrole narazí na zásadní hygienické nedostatky. Na jejich základě pak používání prostor zakáže, a to do doby, než se nedostatky podaří odstranit.
Majitel nebo provozovatel následně informuje inspektorát, který nápravu prověří. Pokud provozovna odpovídá požadavkům zákona, zákaz užívání prostor uvolní. Většinou se nedostatky dají odstranit do několika dní.
