Vysočina 1967 se vyrábí podle původní receptury.

Vysočina 1967 se vyrábí podle původní receptury. | foto: Regionalnipotravina.cz

První energetická oběť Agrofertu. Konzervuje závod, kde vznikla Vysočina

  • 248
Vysoké ceny energií mají první oběť i u největší české zemědělské firmy, koncernu Agrofert. V následujících týdnech plánuje konzervovat provoz v Hodicích na Jihlavsku. Tedy v závodu, kde vznikl v roce 1967 první salám Vysočina. Na dotaz iDNES.cz to potvrdila mluvčí koncernu Lucie Bukovanská.

„Mohu potvrdit, že z důvodu vysokých cen energií budeme nuceni zakonzervovat provoz v Hodicích. Věříme však, že ho budeme moci znovu spustit. Nyní vyčkáváme, s jakými opatřeními přijde vláda. Pokud přijde s rozumným zastropováním cen energií, k zastavení výroby nebudeme muset přistoupit,“ uvedla mluvčí.

Podle ní koncern nechce přistoupit k propouštění. „Všem našim zaměstnancům jsme nabídli práci v závodech v Krahulčí a ve Studené, kam je budeme na naše náklady převážet,“ dodala. Počet dotčených zaměstnanců ale neupřesnila. Zatím se počítá s tím, že se pozastaví výroba Vysočiny Hodice. „Věříme, že naši pověstnou Vysočinu budeme moci opět vyrábět, až se podaří vyřešit současnou nepříznivou energetickou situaci,“ uzavřela s tím, že problém s vysokými cenami energie se týká prakticky všech výrobců potravin v ČR.

Drahé energie tíží podniky. Problém mají pekárny, řezníci či sladovny

Krahulík, který spadá stejně jako společnost Mafra vlastnící server iDNES.cz pod koncern Agrofert, na svých stránkách uvádí, že Vysočina se v něm vyrábí od 60. let minulého století. „Právě tady vznikla v roce 1967 první Vysočina, tepelně opracovaný trvanlivý salám. Dodnes ji v Hodicích vyrábíme s původní originální recepturou pod názvem Vysočina Hodice 1967,“ píše se na webu Krahulíka.

Současnou situaci pak podle Českého svazu zpracovatelů masa nezvládly už tři středně velké firmy z oboru maso-uzeniny, několik dalších konec zvažuje. Mimo jiné skončila například firma Jatky Sojka. Problémy mají ale také mlynáři, pekaři, sladovníci nebo chovatelé drůbeže.

Stát dá 30 miliard na pomoc firmám

Vláda ve středu oznámila, že stát mezi podniky jako kompenzaci za vysoké ceny energie rozdělí 30 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) řekl, že se počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků a u energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Podpora se podle něj bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví. Uvedl také, že stanovení maximálních cen energií pro firmy neumožňuje evropská legislativa.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na čtvrtečním protestu proti evropským ekologickým cílům uvedl, že podmínky získání peněz jsou nejasné, můžou být velmi komplikované a velká část zemědělců, ale také průmyslníků o ně nebude moci požádat.