Zákon o vinohradnictví a vinařství je déle než rok a půl od svého vzniku zahalen mlhou různých zájmových skupin. Pokusy o jeho změkčení při třetím čtení v pátek neobstály, podle nejhlasitějšího kritika mezi poslanci Petra Bendla (ODS) prošel v té nejhorší možné podobě. Pro zákon hlasovala KSČM, ANO i ČSSD. Z lidovců pro zákon zvedl ruku pouze ministr zemědělství Marian Jurečka.
Dopad bude mít zákon na trh s vínem v celém řetězci, od dodavatele až po spotřebitele. Systém prodeje zásadně poznamená především ustanovení v §16b. To říká, že sudové víno může být prodáváno spotřebiteli pouze v provozovně výrobce nebo příjemce (dovozce). Zdá se, že distributoři prakticky vypadávají ze hry, protože až na výjimky nemají své provozovny typu vinoték.
PŘEHLEDNĚ: Paskvil, nebo nutnost? Kontroverzní zákon zdraží stáčené víno |
„Pro nás to může znamenat úplný konec. Zákon bije do očí. Dovážíme především perlivé víno, které se nedá dát do Bag In Boxů, takže mě to zničí úplně,“ předjímá dopad na svůj byznys René Junek, majitel společnosti La Rocchetta. Lahvové víno tvoří řádově jen procenta prodejů, propady tržeb proto nezachrání. „O práci by přišly čtyři lidi, jsme malá firma,“ dodává. Víno od něj odebírá zhruba 150 vinoték a obchodů. O likvidaci jednoho odvětví a propouštění mluví také distribuční firma Vinip.
Někteří ale nechtějí zatím dopady hodnotit. „Je to tak složitě napsané, že nejsem bez právníků schopen říct, co to znamená,“ říká spolumajitel distributora Krobelus Jiří Bouma.
Cílem regulace je boj proti černému trhu. Na něm podle příznivců zákona uniká na daních 2,5 až 3 miliardy korun ročně. Kritici upozorňují, že je číslo nesmyslně přehnané.
Zákazník si připlatí
Zákon nicméně pocítí také vinotéky a v konečném důsledku i spotřebitelé, kterým může sudové víno zdražit, nebo se stát nedostupným. Aby vinotéka mohla prodávat sudové víno, bude muset získat status jeho výrobce, přestože jej vyrábět nebude. Víno si bude muset nechat vyrábět na zakázku a ne jako dosud pohodlně nakupovat od distributora. To znamená uzavírat smlouvy s každým vinařstvím a v horším případě si jej sama dovážet. Ještě větší komplikace to bude v případě zahraničních vín. Problém spočívá podle některých vinoték v administrativě, ale i jazykových bariérách.
Navíc vinotéky budou muset prodávat víno pouze v obalech Bag In Box, které však mohou produkt dál prodražit. Sudové víno dovezené ze zahraničí by se tak zřejmě muselo nejdříve stočit do těchto obalů na speciálních linkách.
Zákon podporoval Svaz vinařů ČR, který vítá, že se trh vyčistí od nelegálních prodejců. Zákon vítá také Vinařská unie, sdružující asi dvacet společností. „Do prodeje se stále dostávají falšovaná či jinak nelegálně upravená vína a týká se to především těch stáčených. Dlouhodobě a pracně budovaná dobrá pověst moravského vinařství je tak ohrožena,“ uvedla v prohlášení.
Naopak podle Asociace vinařů, která sdružuje menší rodinná vinařství, zákon zvýhodňuje jednu skupinu obchodníků a výrobců nad druhou, bude mít marginální dopad na černý trh a naopak přinese zásadní byrokratickou zátěž.
„Kombinace s jinými připravovanými zákony pak může být pro malé producenty a obchodníky likvidační,“ uvedla asociace v prohlášení, pod kterým je podepsán Josef Valihrach, trojnásobný držitel titulu Vinař roku, Jiří Maděřič. a další zástupci rodinných vinařství.
Poslanci na návrh zemědělského výboru vypustili ze zákona povinnost, aby na přední hlavní etiketě byla uvedena textová informace o zemi původu hroznů. Podle kritiků je to opatření, které pomůže velkým vinařům. Zákon také zakazuje prodej vína z automatů a zvyšuje pokuty za falšování ze 4 na 50 milionů korun. Příjemcům vína pak ukládá povinnost skladovat produkt 10 dní, než jej pustí dál do oběhu. SZPI tak získá čas na kontroly.
