Datum protestu bude záležet na termínu hlasování v Senátu. V případě hlasování 30. listopadu vyjdou kritici zákona do ulic 25. listopadu. Pokud hlasování bude odloženo na 14. prosince, proběhne akce zhruba pět dní předem.
Protestu v Praze by se měly zúčastnit stovky až tisíce lidí z řad veřejnosti, distributorů vína, zástupců vinoték a část vinařů, kteří nesouhlasí se zněním i způsobem vzniku zákona, který se podle kritiků připravoval bez účasti dotčených skupin. Upozorňují na to, že zákon jde na ruku několika velkým vinařstvím a že jeho cílem je vytlačení levnějších sudových vín z trhu a zvýšení prodeje lahvového vína.
„Budeme se snažit upozornit na to, že zákon část podnikatelů znevýhodňuje. Navíc k diskusi v Senátu vůbec nebyli přizváni oponenti,“ uvedl organizátor protestu Radek Kalousek, který je jednatelem distribuční společnosti Krobelus. „Protest by měl mít běžnou formu, vylévat víno ve stylu mlékařů nebudeme,“ dodal podnikatel, který se obává likvidace firmy s více než padesáti zaměstnanci.
Vážné obavy mají i další. „Zákon nám zruší osmdesát procent tržeb ve společnosti Pavlovín. Museli bychom propustit polovinu firmy. Lidé budou opět pít krabicová vína,“ řekl iDNES.cz Martin Ciežák z investiční společnosti Prosperita, která ovládá několik vinařství a zabývá se také dovozem hroznů z Maďarska, z nichž vyrábí sudová vína. Pavlovín vyrobí ročně víno za 70 milionů korun. „Jestli to Senát opravdu posvětí, tak nejen my, ale plno vinařů skončí,“ je přesvědčen Ciežák. Pavlovín loni přišel s takzvanými vínomaty - automaty na víno - s nimiž chtěl proniknout do obchodních center. Ve schvalovaném zákoně se však poté objevila věta, která zakazuje i tento prodej (více o vínomatech čtěte zde).
Kontroverzní zákon schválila sněmovna 21. října, vzniká však už téměř dva roky. Před rokem Sdružení obchodníků s vínem a vinoték předložilo zákonodárcům protestní petici se 105 tisíc podpisy, zůstala však bez povšimnutí.
Zákon má začít platit od ledna 2017. Sudové víno bude moci prodávat jen výrobce nebo dovozce ve vlastních provozovnách. Obchodníci tvrdí, že tím vypadnou ze hry, vlastní prodejny totiž většinou nemají. Vinotéky budou muset muset získat status výrobce, přestože víno vyrábět sami nebudou. Víno by si museli nechat vyrobit na zakázku. Velká komplikace je to zejména u zahraničních vín, těch moravských je navíc nedostatek a zhruba 80 procent se v současné době dováží. Alternativou je prodej vína v obalech Bag In Box (více tom, co zákon přinese, jsme psali zde).
Miliardové úniky, místo vína voda
Zastánci zákona včetně ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU- ČSL) chystanou regulaci prodeje „sudovek“ hájí kvůli falšování vína a miliardovým daňovým únikům. Jedním z hlavních podporovatelů zákona v Senátu je sociální demokrat Jan Hajda.
„Vzhledem k tomu, že se z tohoto vína neodvádí DPH, činí dle ministerstva financí daňový únik tři až čtyři miliardy korun. V současné době řeší ministerstvo financí a Celní správa deset subjektů s podezřením na daňový únik DPH ve výši 500 milionů korun,“ tvrdí Hajda. Kritici považují čísla o daňových únicích za účelově nadsazená.
Hajda se podobně jako další zastánci zákona opírá o statistiky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, podle nichž nevyhovělo loni při kontrolách 34 procent vzorků vín.
„Z velké části se jedná o vína falšovaná, u některých firem bylo zjištěno dokonce několikanásobné falšování vína. Raritou je firma, u níž byly zjištěny čtyři vzorky vína s 84 procent vody. Tato vína se prodávají za nízkou cenu, například 20 korun za litr, což je pro naše vinaře likvidační,“ argumentoval Hajda.
