Většina podnikatelů se čtvrt roku před spuštěním první vlny EET platné pro restauratéry a hoteliéry zajímá o to, jak správně evidovat. Někteří se naopak ptají, jak se povinnosti vyhnout.
„S dotazy na to, jak lze systém EET obejít, se u nás v showroomu i na infolince průběžně setkáváme,“ říká Michal Wantulok, mluvčí společnosti Dotykačka, která firmám dodává registrační pokladny. Podle něj je však obcházení jako „jízda na černo“, při které dřív či později přijdou pokuty.
Legální nebo dlouhodobý způsob, jak se vyhnout zákonu, není. Je však možné, že se o to někdo přesto pokusí jedním následujících pěti způsobů. A možná někdo najde jiný.
1) Podnikání načerno
Podnikání bez živnostenského oprávnění znamená neevidovat. Nicméně i největší rizika ze strany úřadů. Pokud na to živnostenský úřad přijde, může uložit u volné živnosti pokutu až 50 tisíc Kč, u řemeslné či vázané živnosti až 100 tisíc korun a u koncesované dokonce 200 tisíc Kč. Jsou ale i závažnější případy černého podnikání ve větším rozsahu, kde hrozí dokonce trestní postih - a to až roční vězení či peněžitý trest.
2) Dvě pokladny
Dvě různé pokladny mohou být pro někoho způsob, jak tajit část svých příjmů. Odhalit to však může takzvaná křížová kontrola ministerstva financí, která udeří po kontrole z berňáku.
„Úředníci při ní budou porovnávat data nasbíraná napříč segmentem a ti, kdo budou výrazněji vybočovat, se automaticky stanou podezřelými. Vzhledem k plošné aplikaci EET bude mít Finanční správa vstupních dat pro relevantní srovnání víc než dost,“ uvedl Wantulok.
3) Nefunkční internet
Na tuto možnost zákon myslel. K evidenci tržeb nebude potřeba být neustále on-line, resp. na odeslání dat pří výpadcích internetu bude mít dotyčný subjekt 48 hodin.
4) Kluby, uzavřené spolky, neziskové organizace
Maskovat podnikání uzavřeným spolkem bude zřejmě lákavé, před klasickou kontrolou to ovšem majitele podniků nejspíš neuchrání, zvláště pokud se takový krok stane běžnou normou. Navíc je velmi snadné sklouznout do kategorie neoprávněného podnikání, kde už hrozí zmíněné přísné tresty.
Východisko z EET podle všeho neposkytnou ani neziskové organizace, které jsou od EET zdánlivě osvobozeny. Osvobození se totiž podle dosavadního výkladu ministerstva financí vztahuje pouze na hlavní nepodnikatelskou činnost. Vše ostatní – například provoz kavárny nebo čajovny, z nichž plyne nějaký zisk – pochopitelně e-tržbám podléhá.
5) Phantomware v pokladně
Možností ryze hackerskou je nechat si do pokladny nainstalovat tzv. phantomware, který umí manipulovat s nahranými daty. Při odesílání dat na Finanční správu třeba dokáže dražší položky nahradit levnějšími, případně zaevidovat jen něco. K odhalení podvodu ale stačí, aby si jakýkoliv zákazník, resp. skrytá kontrola ověřila z účtenky takzvaný FIK kód, který musí souhlasit s daty odeslanými do systému.
Koho se nebude týkat EET:
