Supermarkety nahrazují igelitové tašky a přestávají prodávat jednorázové kelímky či příbory. Kavárny se zase zbavují plastových brček. Právě jednorázové plasty totiž oceány zahlcují nejvíce.
Obalem budoucnosti se mohou stát ekologické obaly, které ulehčí přírodě. Jenomže zástupci firem z plastového průmyslu, které oslovila redakce iDNES.cz, upozorňují, že klasické plasty zcela nahradit nelze.
„Zatím jsem nenarazil na biologický obal, tedy obal vyrobený z papíru, buničiny nebo cukrové třtiny, který by dokázal uchovat potraviny naložené v oleji nebo živočišných tucích. Obal se rychle promastí, takže vzhledově je odpudivý a řídký olej začne prolínat, takže znehodnotí zbytek nákupu. Co je však nejdůležitější, takto znečištěný obal se nesmí ocitnout v kompostéru, takže jeho pouť končí ve směsném odpadu,“ říká Jakub Kouřil ze společnosti Balmeto, jež se zabývá distribucí plastových obalů.
Řešením by mohl být obal z bioplastu, který je od toho klasického na první pohled nerozeznatelný. Krabička se navíc nepromastí. „Před uložením do kompostéru ji je však nutno dokonale vymýt. Ale protože vypadá jako plastová, skončí v lepším případě mezi tříděnými plasty anebo v komunálu. Obojí je špatně,“ vysvětluje Kouřil.
OBRAZEM: Lenost přeje plastům. Podívejte se, co najdete v obchodech |
Bioplast se vyrábí například z kukuřičného škrobu či cukrové třtiny. Je tedy stoprocentně přírodní a dá se znovu využít jako živina půdy. K přírodě je však šetrnější než k obsahu peněženky. „V porovnání s klasickým plastem je přibližně čtyřikrát dražší,“ podotýká František Kessner, zakladatel společnosti Bioplaneta.
Výroba ekologičtějších a kompostovatelných obalů je náročnější na technologie i suroviny. Tento fakt se pochopitelně odráží také v jejich cenách. „Výrobci potravin reagují navýšením cen svých produktů. Málokdy mají prostor na pokrytí rozdílů cen ze své marže, takže pokud má být cena pro koncového spotřebitele zachována, obvykle se to řeší snížením hmotnosti či objemu baleného produktu,“ vysvětluje Kouřil.
Další možností, jak plasty omezit, je nakupovat bez obalu. Jenže právě ty udržují zboží déle čerstvé a tím současně zamezují jeho plýtvání. Typickým příkladem balených potravin jsou například okurky hadovky.
„Udává se, že hmotnost folie použité na okurku představuje asi 2 gramy, a toto množství obalu ji dokáže uchovat zhruba o deset dní déle čerstvou než při transportu bez obalu,“ přibližuje Jaroslav Novotný ze společnosti Jarico. Nezbytné je podle něj myslet hlavně na to, jakým způsobem bude obal likvidován.
Produkce plastů v číslechV roce 2015 vyprodukovaly výrobní společnosti 322 milionů tun plastu, z toho 58 milionů tun bylo vyrobeno v Evropě. O rok později světová výroba vzrostla o dalších 13 milionů tun, evropská o 2 miliony. Největším producentem byla v roce 2016 Čína, která stála za 50 % světové výroby. Následována byla Evropou, jejíž podíl činil 19 procent, a Severní Amerikou s 18 %. Zdroj: Plastics Europe |
Snížená produkce jednorázových plastových obalů by mohla mít negativní vliv na lidi, kteří v tomto odvětví pracují. Těch bylo v Evropě v roce 2016 více než 1,5 milionu, informuje studie Plastics Europe. Podle té činil obrat evropského plastového průmyslu ve stejném roce 350 miliard eur, tedy více než 9 bilionů korun.
„Nelze přešlapovat na místě a čekat, jak to všechno dopadne. Takový postoj by měl s postupně přicházejícími zákazy a nařízeními pro výrobce fatální následky. Z tohoto důvodu se ve výrobních společnostech testují nové materiály a technologie, ale to vyžaduje nemalé investice. Jedině tak se dá získat náskok před ostatními,“ říká Kouřil.
Nezahálejí ani distributoři a navazují nové obchodní vztahy s výrobci, kteří ekologické obaly již zahrnuli do svého výrobního portfolia. „Potraviny se u nás balí na evropské úrovni, nezbyde než doufat, že stejné kvality dosáhne i jejich obsahová stránka. Protože chemickému koktejlu nepoživatelné hmoty nepomůže ani sebekrásnější kompostovatelná krabička,“ dodává Kouřil.
