Místo nedostatkových školek více dětských skupin s podporou státu. Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby stále populárnější dětské skupiny a nově také mikrojesle financoval státní rozpočet.
Celkem 820 dětským skupinám, kam dnes chodí zhruba 14,5 tisíce dětí, by jinak hrozilo zavření. Chodí tam převážně děti mladší čtyř let, které se nedostaly do školky. Jejich rodiče díky tomu mohou nastoupit do zaměstnání. Po roce 2020 těmto zařízením vyschnou evropské dotace, i tak pro ně do té doby z EU přiteče celkem sedm miliard korun.
Bylo by škoda, kdyby tyto peníze přišly nazmar a kdyby pracující rodiče v budoucnu neměli své děti kam dát. Zvláště, když se předpokládá podobný vývoj porodnosti jako v posledních letech. Ministerstvo proto navrhlo, aby po vyčerpání dotací stát rozděloval mezi dětské skupiny celkem 2,1 miliardy korun ročně.
Pracující rodiče, převážně matky, to podle propočtů mají státu snadno vrátit – zaplatí 2,25 miliardy na daních a pojistném. Další odvody poplynou státu z nových pracovních míst v dětských skupinách, jde o téměř 300 milionů korun.
Dětské skupiny ve výhodě
Ministerstvo odhaduje, že počet dětských skupin se v blízké budoucnosti zdvojnásobí. „Očekáváme, že v horizontu pěti až deseti let by na základě zájmu rodičů mohlo dětské skupiny a mikrojesle navštěvovat až 33 tisíc dětí,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu. U mikrojeslí by měl počet dětí, které je navštěvují, stoupnout až na tři tisíce, tedy šestinásobek oproti dnešku.
Proč zájem poroste? Dětské skupiny by totiž mohly část chybějících školek zastoupit. Zákon obcím ukládá, že musejí od letošního školního roku najít místo pro čtyřleté děti s trvalým pobytem v příslušném školském obvodu, které podají žádost, a od příštího září i pro tříleté.
„Mikrojesle a dětské skupiny mohou flexibilněji reagovat na demografické a regionální výkyvy v počtu předškolních dětí. Pro obce se tak stávají vhodným řešením, jelikož jejich zřízení je snadnější a flexibilnější, nevyžaduje na rozdíl od mateřských škol velké investiční výdaje a nevzniká zpoždění vyvolané výstavbou nové budovy,“ uvádí ministerstvo.
Dětské skupiny nemusejí mít žádný vzdělávací plán, mají za úkol především pečovat o děti a vychovávat je. Nepodléhají ani tak přísným požadavkům na velikost prostor a jejich vybavení v poměru k počtu dětí a nevyžadují od pracovníků povinné pedagogické vzdělání. Dětské skupiny bývají menší než třídy ve školce, v průměru se jeden pracovník stará o jedenáct dětí.
Motivací pro rodiče by měla být přijatelná cena. Zatímco třeba soukromé školky stojí v průměru 10 tisíc korun měsíčně a často ani nejmenší děti nepřijímají, stropem pro dětské skupiny má být podle návrhu třetina minimální mzdy. To představuje čtyři tisíce korun měsíčně. Doporučená cena pak dvanáctina minimální mzdy, tedy zhruba tisícovka.
To by v praxi znamenalo péči o dítě zdarma, protože částka odpovídá slevě na školkovné, kterou si rodič může odečíst od daně z příjmů. Dnes v průměru rodiče platí za péči v dětské skupině 2,5 tisíce korun měsíčně bez stravy.
Novela zákona také uzákoní mikrojesle – bude to vlastně malá dětská skupina maximálně čtyř dětí ve věku od narození do čtyř let. Zhruba sedm desítek mikrojeslí funguje pilotně už dva roky s podporou metodiky ministerstva zdravotnictví.
Stejně jako dosud bude moci být do dotované dětské skupiny či mikrojeslí přijato pouze dítě pracujících rodičů nebo rodičů aktivně hledajících práci. Zachování a další nárůst dětských skupin má pomoci návratu více žen na trh práce. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi zůstávají české matky na rodičovské dovolené nejdéle. Obtížně se pak vracejí do práce a jejich kariéra a plat vynechanými roky trpí.
