Malé marže na chmelový nápoj totiž samy o sobě nemůžou zaplatit provoz podniků, vysvětlil. Zisk generují hlavně jídla, klasické pivnice tak strádají, dodal. Zároveň však upozornil, že ani tato situace nesebere Česku postavení země pivařů.
„Je to zakomponované v naší společenské DNA, v ohrožení tento status není,“ řekl odborník. Provozovatelé ale podle něj musí detailně dbát na výši nákladů. Hlavně ti, kteří své hospody mají postaveny primárně na nápojích, nikoliv na hlavních jídlech.
Nůžky se otevírají. V gastronomii nejvíce trpí vesnické hospody |
Češi se podle ředitele rozvoje produktu a služeb Dotykačka ČR, s.r.o., Vladimíra Sirotka také méně baví ve večerních hodinách. „V případě nočních klubů a diskoték pozorujeme meziročně pokles tržeb o 15 až 20 procent. Podobně negativní vývoj sledujeme u barů,“ uvedl.
Budete chodit na pivo i za stokorunu nebo více?
Proměňuje se podle něj celkové chování spotřebitelů. „Lidé potřebují více odpočinku, tak se vyrazí bavit dřív. Třeba v kavárnách se zvyšuje konzumace alkoholu. Myslím si, že jde o změnu spotřebitele. Štamgasti už nevypijí tolik, co dříve, a to z ekonomických důvodů či kvůli tomu, že se sejdou u souseda na zahradě,“ vysvětlil.
Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji |
Právě zvýšená popularita domácích výčepů, která přišla během pandemie covidu, je problém hlavně v menších městech a na vesnicích. Podle Kastnera by proto měli provozovatelé pozměnit svůj byznysový model. „Nemusí mít otevřeno v úterý či ve středu, ale spíše od čtvrtka do soboty, kdy budou spoléhat na večerní provoz. Právě v tu dobu poskytnou místo, v němž se lidé budou chtít bavit,“ pronesl.
Oba odborníci se také shodují na tom, že letos cena za půllitr piva ještě pověstnou stokorunovou hranici nepřekročí. Byť výhledově je to velmi pravděpodobné.
