Ministerstvo jim chce vyjít vstříc a plánuje v celkových platbách za elektřinu více zohlednit využití kapacity, tedy množství proudu, který může odběratel potenciálně odebrat. "V případě, že přejdeme na kapacitní platby, tak by se nejvíce ulevilo podnikům, které mají maximálně využitou svoji kapacitu a tím pádem i pravidelný odběr," vysvětluje ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu Pavel Gebauer.
Zatímco domácnosti a menší podniky odebírají proud nárazově a ve vlnách, velké firmy jedou stabilně a prakticky nepřetržitě. To znamená i menší zátěž pro řízení elektrizační soustavy, což by mělo být nově v regulované ceně elektřiny více zohledněno.
Ačkoliv detaily nastavení se teprve tvoří, podle Gebauera je nutné počítat s výpadkem příjmů, který se bude muset pokrýt. "Je třeba si přiznat, že přerozdělení tohoto poplatku není perpetuum mobile, a pokud jedna část odběratelů bude platit méně než v současnosti, tak se peníze budou muset buď odněkud vzít, nebo je bude muset zaplatit ta druhá skupina. My pracujeme na tom, aby ta část, která se uleví velkým podnikům, byla hrazena z jiných prostředků než z peněz odběratelů v druhé skupině," dodal Gebauer.
Němci doplácejí na podniky, Česko stejnou cestou jít nechce
Resort se tak chce vyhnout situaci, aby úlevu velkým firmám hradily menší podniky a domácnosti, jako je tomu v sousedním Německu. Tamní maloodběratelé doplácejí na zvýhodnění zhruba dvou tisícovek firem ročně přes pět miliard eur. Pro průměrnou německou domácnost to ročně znamená zhruba 45 eur, tedy 1 200 korun navíc. To se setkává s velkou kritikou, české ministerstvo průmyslu chce proto potřebné peníze spolu s resortem financí hledat ve státním rozpočtu. Podle Gebauera se však hledají i nové zdroje, které by nový náklad pokryly.
To však nebude snadné. Ačkoliv detailní propočty ještě nejsou známy, nepůjde o malé částky. Češi za obnovitelné zdroje platí v cenách elektřiny ročně kolem 45 miliard korun. Podle Energetického regulačního úřadu na tuto sumu přispěje už letos 18,4 miliardy stát, což je o 6,7 miliardy více než v předchozím roce.
Kolik stojí "čistá" elektřina
Průmyslové podniky podle svých vyjádření doplácejí na podporu obnovitelných zdrojů zhruba třetinu nezdaněného zisku. U energeticky náročných odvětví, jako je hutnický či chemický průmysl, to však může být i více než polovina. Podle zástupců firem je klíčové, aby se výše poplatků srovnala se západními zeměmi, kde jsou příspěvky na nižší úrovni a tuzemští producenti se tak cítí být vůči zahraniční konkurenci v nevýhodě.
"Poplatek za obnovitelné zdroje by měl být zhruba tolik, kolik platí němečtí průmyslníci. Ti dneska platí půl eura za megawatthodinu, my platíme 495 korun, což když přepočtu hrubě, je asi 18 eur. To je zcela zásadní rozdíl," upozorňuje šéf výrobců obkladů Lasselsberger Roman Blažíček.
Nyní se čeká na schválení systému poplatků za obnovitelné zdroje z Bruselu, které by mohlo dorazit už tento měsíc. Pak bude možné začít s komplexními změnami a do nich zakomponovat i zvýhodnění velkých podniků.
