"Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu po důkladné analýze dospěl k závěru, že jediným prostředkem jak řešit 'rdousící efekt' účinků solárního odvodu, je za stávající právní úpravy institut prominutí daně," uvedla Sylva Dostálová, tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu.
Rozhodnutí padlo ve věci provozovatele fotovoltaické elektrárny v obci Hulín. Ta si u soudu stěžovala, že kvůli odvodu dochází k její postupné likvidaci.
"Členové rozšířeného senátu v usnesení připomněli, že Ústavní soud neshledal zavedení solárního odvodu samo o sobě protiústavním s výhradou, že rdousící efekt odvodu na konkrétního výrobce je nutno ve výjimečných a odůvodněných případech připustit," dodala Dostálová.
Soud již dříve z důvodu stejného principu vyhověl stížnosti firmy MGP2, která provozuje solární elektrárnu u jihomoravského Zaječí.
"Budeme rozsudek analyzovat a ve spolupráci s ministerstvem financí budeme hledat cesty, jak usnesení soudu naplnit," uvedla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. "Usnesení soudu potvrdilo naše předchozí stanoviska o likvidačních dopadech solárního odvodu na provozovatele fotovoltaických elektráren," uvedla výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová. Část investorů díky tomuto posunu bude podle ní moci chránit vložené prostředky do šetrné energetiky.
Největším výrobcem elektrické elektřiny ze slunce v Česku je polostátní ČEZ. Firmě patří 13 fotovoltaických elektráren v zemi, z toho čtyři z desítky nejvýkonnějších. Mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier sdělil, že firma ČEZ vždy respektovala veškerá opatření vyplývající z platné legislativy, která měla za cíl zmírnit dopady podpory obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny pro koncové spotřebitele.
Šestadvacetiprocentní solární daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010. Platit měla tři roky. Letos však Sněmovna její platnost prodloužila pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010, snížila ovšem její sazbu na deset procent.
