Resort životního prostředí ve spolupráci se společností Adastra Lab v rámci recyklačního experimentu očipovaly stovku PET láhví. Pokusné obaly byly vhozeny do žlutých kontejnerů v celé České republice, jejich pohyb byl sledován tři měsíce. „Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET láhvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují,“ uvedl minulý týden na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík.
Po stopách vyhozených petek. Kolik se jich vrátí, ukázal pokus ministerstva |
Česká asociace odpadového hospodářství, Spolek veřejně prospěšných služeb, Sdružení komunálních služeb a Česká asociace oběhového hospodářství se proti takovému experimentu ohradili. Říkají, že baterie ani akumulátory, které experiment ministerstva pro sledování obalů použil, nemají ve tříděném odpadu co dělat.
„Podtrhujeme, že naše technologie jsou velmi citlivé ve vztahu k riziku zahoření právě odpadů s nečekaným obsahem baterií a akumulátorů. Navíc v tomto případě se evidentně jednalo o kapacitní baterie, které měly sílu na vysílání signálu po dobu více než 90 dnů,“ reagoval výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka s tím, že u plastových odpadů je riziko zahoření největší.
„Aktuálně jsme v situaci, kdy musíme neprodleně řešit, kde se zbývající nebezpečné systémy nacházejí a zda a v jakém stavu jsou v našich technologiích, abychom mohli zajistit bezpečnost našich provozů a osob v nich a abychom mohli tato zařízení nebezpečná z hlediska provozu našich technologií co nejdříve bezpečně eliminovat,“ zmínil Petr Havelka.
Výsledky průzkumu MŽP ve spolupráci se společnosti Adastra Lab
Zdroj: MŽP, Adastra Lab |
Podle jeho slov navíc mohou být výstupy, které MŽP ve spolupráci se společností Adastra Lab představilo, zavádějící. Obaly s obsahem cizorodých látek včetně předmětů, které v obalech nemají být, podle něj třídící systém standardně vyřazuje.
Nebezpečí nehrozí, ujišťuje ministerstvo
Podle MŽP a společnosti Adastra Lab však žádné nebezpečí v souvislosti s experimentem nehrozí. Podle tiskové mluvčí MŽP Veroniky Krejčí se o velkokapacitní lithiové baterie nejedná a při přípravě projektu byla záměrně zvolena taková technologie, u které je zahoření nebo samovznícení baterií fyzikálně nemožné.
„Důrazně se ohrazujeme proti tomu, že by naše instalovaná IoT zařízení, která monitorovala pohyb PET láhví, mohla ohrozit zdraví pracovníků, majetek nebo proces celého nakládání s odpady. Za účelem co největší bezpečnosti jsme vybrali baterie, které se nemohou samy vznítit a ani zahořet. Jedná se o primární (nenabíjecí) článek s nehořlavým elektrolytem v souladu s bezpečnostními standardy IEC,“ uvedl CEO Adastra Lab Petr Blabla. Zmínil také, že za správností výsledků si společnost stojí.
Nazvali mě i popelářem. Starosta se podělil o zkušenosti se zálohováním petek |
Mluvčí ministerstva Krejčí doplnila, že z hlediska sledování jde o poměrně běžný způsob, který se uplatňuje ke sledování odpadů i jinde ve světě. Odkázala například na projekty, jako je The e-Trash Transparency Project nebo projekt SWEAP.
„Výsledky spíše naopak ukazují na nedokonalost systému, kdy láhev, která uvnitř obsahuje 44 gramů navíc (zhruba tolik, kolik váží samotná PET láhev), je nadále poslaná do recyklace,“ zmínila Krejčí.
Zálohovací rozepře
Ministr Hladík na tiskové konferenci minulý týden uvedl, že současném systému se daří vytřídit jen 75 procent PET láhví. „V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných petek má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 procenta),“ zmínil.
K zálohování petek se sešly stovky připomínek, někteří ho zcela odmítají |
Procento recyklace by podle něj mělo zvýšit povinné zálohování PET láhví. Resort životního prostředí již představil připravil novelu zákona o obalech, která povinné zálohování zahrnuje. Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí minulý týden uvedla, že návrh by měl být do poloviny června předložen na Legislativní radu vlády, následně návrh projedná vláda.
Ne všichni jsou ale přesvědčeni o tom, že zálohování petek a plechovek je správný krok. Resort k novele zákona o obalech přijal více než 700 připomínek. Česká asociace odpadového hospodářství patří mezi skupiny, která povinné zálohování odmítá.
Zálohování v Česku naopak podporuje Iniciativa pro zálohování, která sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj.
