Díky úpravám zákona by se podle ministerstva životního prostředí mělo recyklovat více než 2,5 miliardy kusů nápojových obalů ročně, čímž se má výrazně snížit nevyužitý odpad a také znečištění přírody. Ministerstvo taktéž poukazuje na nutnost splnění evropských cílů. Zálohovat PET láhve a plechovky by se podle šéfa resortu Petra Hladíka měly nejdříve v polovině roku 2025.
Zálohování petek nejdřív za dva roky, řekl Hladík. Počítá se čtyřmi korunami |
Nepůjde o levnou záležitost. Podle analýzy, kterou loni v lednu představil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, má vyjít zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek na bezmála 5,2 miliardy korun. Dalších téměř 1,3 miliardy korun ročně bude zapotřebí k zajištění provozu.
Kromě toho zálohování ovlivní rozpočty měst a obcí – podle ministerstva životního prostředí si však mají obecní rozpočty polepšit. Resort zveřejnil na svém webu kalkulačku, kde si mohou jednotlivé obce spočítat, jaké dopady na jejich obec zálohování bude mít.
Zástupci měst a obcí jsou kritičtí
Z připomínek některých subjektů nicméně vyplývá, že je resort o pozitivech zálohování prozatím nepřesvědčil. Mezi subjekty, které zálohování odmítá, je například Sdružení místních samospráv. V připomínkovém řízení uvedlo, že nenašlo přínos pro obce ani životní prostředí.
Sdružení také upozornilo, že zavedení systému bude mít významný ekonomický vliv na občany České republiky, a tedy obyvatele obcí, protože vlivem zavedené zálohového systému dojde ke zdražení celé řady výrobků (některé studie uvádí vliv kolem 250–300 Kč na obyvatele).
Drahé a nekomfortní. Zálohování petek kritizují malí obchodníci i odpadáři |
Svůj nesouhlasný postoj k zálohování PET láhví a plechovek vyjádřil i Svaz měst a obcí. Připomínku vznesl mimo jiné i ke kalkulačce, kterou resort zveřejnil na svém webu. „Obecně k tomuto materiálu je třeba zmínit, že z členské základny jednoznačně vyznívá apel nepochopení nastavení představené kalkulačky finančních dopadů na obce. Obce nejsou schopny detekovat vstupní údaje, a tedy není postaveno najisto, zda výsledky jsou vůbec relevantní,“ uvedl svaz v připomínkách k závěrečné zprávě RIA.
Z pohledu obcí je to příšerný princip, říká o zálohování PET lahví radní |
Kritická je i Asociace krajů, která požaduje stažení předlohy návrhu zákona. „Kraje zastávají většinově názor, že cíle lze splnit dalším rozvojem obecních systémů separace a podporou již běžících projektů, uvedla asociace. Dodala, že náklady na zavedení systému budou pravděpodobně přeneseny na občana – a to jak formou zdražení koncových výrobků u obchodníků, tak formou zvýšení místního poplatku za odpady.
V připomínkách upozornila také na to, že materiál PET je jeden z hlavních motivátorů obcí a občanů ke třídění i dotřiďování. „A díky této motivaci jsme schopni třídit i ostatní druhy odpadů. Tato motivace ovšem bez přítomnosti PET láhví může výrazně klesnout, jak u obcí, tak u občanů.“
Návrat do osmdesátých let?
Desítky připomínek k novele zákona sepsala i Hospodářská komora ČR. Podle ní resort v novele obalového zákona rezignovalo na šanci využít příležitosti podpořit plnění vícero cílů odpadového hospodářství.
„Připravovaná evropská legislativa bude vyžadovat vyšší intenzitu třídění téměř veškerého odpadu, a proto by mělo být strategickým cílem státu hledat co nejúčinnější řešení pro podporu třídění a recyklace veškerého odpadu. Návrh novely se místo toho ale soustřeďuje pouze na dva z mnoha různých obalů, a to na plastové obaly a plechovky, navíc v případě PET láhví Česká republika očekávané cíle EU již dnes plní,“ upozornil viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Ze zálohování se stal byznys. O ekologii už se nemluví, říká šéf sítě COOP |
Podle komory se předepisuje zavedení zálohování v té formě, jaká vznikla v osmdesátých letech minulého století a neumožňuje se použití jiných forem motivace spotřebitele, jakou je například digitální zálohový systém.
„Moderní technologie založené na unikátním označení každého jednotlivého obalu sice nebyly dosud plošně aplikovány v žádném členském státu EU, ale jejich funkčnost již byla ověřena v řadě pilotních projektů. Podle našeho názoru by měla novela poskytovat prostor i pro takové moderní a inovativní řešení zejména tím, že by umožnila dohodu výrobců a prodejců na technologii, jakou bude zajištěna potřebná motivace spotřebitele i forma sběru vybraných obalů,“ uvedla komora v připomínkách.
Malé obchody na Slovensku odebírat zálohované petky nemusí. Dělají to dobrovolně |
Digitální řešení, na rozdíl od klasického, přenáší podle komory potřebné investice z valné části na výrobce nápojů, zatímco klasické řešení většinu investic přenáší na prodejce, tedy i malé obchody.
Na technologickou zastaralost ostatně upozornila i Unie zaměstnavatelských svazů. „Co se týče navrhovaného systému, tak zavádět v době moderních technologií manuální sběr prostřednictvím obchodů je podle našeho mínění krokem zpět,“ zní v jedné z jejich připomínek.
Francie od zálohování odstupuje
Předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina již dříve k zavedení zálohování uvedl, že obchod včetně malých obchodníků přechod k zálohovému systému zvládne. Zálohování by však znamenalo zvýšení uhlíkové stopy obchodu, administrativy, nákladů, vznik problémů s prostorem a hygienou. „Roky jsme se učili, že odpad patří do popelnice, a když vyneseme koš, jdeme si umýt ruce. Nyní budeme chtít, aby zákazníci chodili s odpadem do obchodů a pak si nakoupili potraviny,“ řekl již dříve Pavel Březina.
Se zálohovým systémem – stejně jako například Česká asociace odpadového hospodářství, která sdružuje velkou část svozových a recyklačních firem, nesouhlasí.
Česká asociace odpadového hospodářství mimo jiné upozornila na to, že Francie od svého kroku zavést povinné zálohování PET láhví odstoupila, jelikož je to nevýhodné pro obce a města a nemá to celospolečenské pozitivní přínosy.
