Dobrovolně zapojené obchody nevracejí zálohu, poskytují pouze slevový kupon na nákup. Slevu následně zákazníci uplatní v prodejně, ve které vrátili obal. Zpětný odběr jim tak podle slovenského správce může poskytnout i konkurenční výhodu.
Z maloobchodních provozů jich stále do systému není zapojeno více než 2 500. Cílem Správca zálohového systému je odběrná místa dále rozšiřovat. K tomu, aby se zapojily úplně všechny prodejny na Slovensku, však nejspíš nedojde.
„Jsou dvě roviny, které je třeba vnímat. První je, že systém musí být spotřebiteli co nejblíže. Druhá je, že náklady spojené se sběrem jsou velmi vysoké. Je třeba najít rozumnou míru,“ uvedl generální ředitel společnosti Správca zálohového systému Marián Áč.
Petky se hromadily v obchodech, zálohování mělo trhliny, říká slovenský expert |
Aby se stala prodejna zároveň i odběrným místem, měla by prodat minimálně sto obalů denně. „Samozřejmě jsou oblasti na na Slovensku, kde máme horší pokrytí a tam se spotřebiteli potřebujeme dostat blíže. V takových případech je to na posouzení Správce,“ doplnil Áč.
Vedou zálohomaty
Obchodníci ke sbírání obalů potřebují speciální zařízení. „V našem systému máme tři schválené typy odběru zálohovaných obalů. Nejčastěji využívaný je automatizovaný sběr, tedy prostřednicím zálohomatů,“ zmínil relationship manažer Správca zálohového systému Marián Harvánek.
Petky a plechovky vhodí zákazníci do přístroje a následně obdrží lístek. Zálohomat přesune obaly do zázemí prodejny, umí je sám vytřídit i stlačit. Správce takové přístroje však doporučuje umístit pouze do prodejen, kde se předpokládá vyšší počet vrácených obalů, standardně jde o 500 a více kusů denně. Méně vytížené prodejny pak mají možnost využít poloautomatizovaný či ruční odběr.
Úvodní investici do odběrného zařízení musí ale financovat obchodník. Ceny zálohomatů se liší, investice se pohybuje v řádech tisíců eur. „U ručního skeneru je cena 707,50 EUR bez DPH,“ říká tisková mluvčí Správca zálohového systému Monika Farka.
Zavedení systému zálohování vyjde na více než pět miliard, vyplývá z analýzy |
Obchodník však dostává od Správca zálohového systému takzvaný manipulační poplatek, ze kterých by měl vzniklé náklady uhradit.
„V něm jsou v podstatě veškeré náklady. Jak na personál v prodejně, který obsluhuje automat, stavební náklady, náklady na energie. Toto všechno má obchodník zohledněné obchodník v manipulačním poplatku, který dostává za každý jeden obal, který odebere,“ vysvětlil Harvánek. Jak dodal, obchodník dostává zpátky také zálohu.
Pro rok 2023 se pohybuje manipulační poplatek v případě zálohomatu v rozpětí od 2,3 do 3,9 eurocentu, v případě ručního sběru pak 3 eurocenty. V loňském roce byl manipulační poplatek dva centy a ne ve všech případech byl dostatečně vysoký. Obchodníkům tak Správca zálohového systému náklady v letošním roce doplatí zpětně.
„Neměli jsme hloubkovou analýzu systému, až po prvním roce fungování bylo možné sledovat a vidět reálná data. Až v podstatě teď proběhlo setkání za účasti třetí strany, auditované společnosti, kde proběhla takzvaná kategorizace a přehodnocení manipulačních poplatků,“ vysvětlil Harvánek. Jak dodal, na začátku vycházeli ze zkušeností z jiných zemí.
Patnáct centů na charitativní účely
PET láhve a plechovky lze vracet také na alternativních odběrných místech. „Aktuálně máme 17 alternativních odběrných míst, nejpočetnější jsou festivaly a kulturní a sportovní akce,“ zmiňuje Monika Farka.
Vracet PET láhve či plechovky tak mohli v letošním roce zákazníci třeba na známých slovenských festivalech, jako je Grape, Pohoda či Uprising. V případě alternativních odběrných míst spotřebiteli není vytisknutý kupon na vrácení zálohy.
Zálohovat PET lahve budeme nejdříve v roce 2025, říká náměstek Hladík |
„Spotřebitel nechá zálohovaný obal na odběrném místě, Správce zajistí sběr, proplatí dané zálohy a odběrné místo má příjem, kterým může podpořit vhodný projekt, případně charitativní činnost,“ vysvětluje Farka.
Alternativním odběrným místem se může stát také třeba hotel, restaurace či škola. „Měli jsme zapojenou školu jako alternativní odběrné místo, kde to fungovalo obdobně jako například sběr papíru a škola mohla po vysbírání zálohovaných obalů nakoupit například učební a sportovní pomůcky pro žáky,“ zmiňuje Farka.
V roce 2022 Slováci vysbírali více než 820 milionů nápojových obalů a překročili 70procentní míru návratnosti, zákonný cíl pro rok 2022 byl přitom 60 procent. V roce 2023 by pak měli Slováci vysbírat 80 procent, v roce 2024 pak 85 procent. Pokud cíl nesplní, Správca zálohového systému zaplatí pokutu.
Aktuální výše pokuty činí 6 000 eur (145 tisíc Kč) za tunu. Pokuta se vypočítá jako násobek hmotnosti zálohovaných jednorázových obalů na nápoje vyjádřené v tunách, která odpovídá nesplněnému zůstatku cíle návratnosti v daném kalendářním roce.
