Zálohování některých obalů má přinést novela zákona o obalech, kterou chce ministerstvo ještě na podzim předložit do mezirezortního připomínkového řízení. Podle ministra Hladíka by mělo zálohování odstartovat nejdřív v polovině roku 2025.
„Stále jsme nedostali argumenty, proč navrhované řešení, které je z našeho pohledu drahé a pro zákazníky značně nekomfortní, je tím správným krokem. Odpad by se měl řešit jako celek, a ne jen jeho vybraná část, kterou představují PET lahve či plechovky,“ zmínil předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Zálohování petek nejdřív za dva roky, řekl Hladík. Počítá se čtyřmi korunami |
Obchod, včetně malých obchodníků, podle něj přechod zvládne. „Zavedení by však znamenalo zvýšení uhlíkové stopy obchodu, administrativy, nákladů, vznik problémů s prostorem a hygienou. Je například naivní očekávat, že zálohování nepřinese zdražování, protože zavedení systému bude stát přes pět miliard korun a roční provoz přes miliardu,“ upozornil.
„Roky jsme se učili, že odpad patří do popelnice a když vyneseme koš, tak si jdeme umýt ruce. Nyní budeme chtít, aby zákazníci chodili s odpadem do obchodů a pak si nakoupili potraviny,“ dodal Pavel Březina.
Zavedení systému zálohování vyjde na více než pět miliard, vyplývá z analýzy |
K zálohování je kritická i Česká asociace odpadového hospodářství „Naše asociace sdružuje velkou část svozových a recyklačních firem, které se starají obcím a městům o nakládání s komunálními odpady. Postoje měst a obcí ve vztahu k zálohování vidíme, a jsou dlouhodobě negativní. Obce chtějí rozvoj stávajícího systému separace. Mají stanovené cíle ke všem komunálním odpadům. Zálohování splnění cílů obcím jen zkomplikuje a prodraží. Lidé budou za odpady zbytečně platit vyšší poplatky,“ zmínil k zálohování výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Upozornil mimo jiné na to, že dnes v Česku existuje zhruba 838 tisíc nádob na sběr tříděného odpadu. V porovnání s tím je uvažovaných jedenáct tisíc sběrných míst zálohového systému, se kterými počítá ministerstvo životního prostředí, výrazně méně.
Uvedl také, že v České republice máme třídicí a dotřiďovací linky, které jsou schopné PET láhve i plechovky efektivně vytřídit. Další linky navíc ještě vznikají: například v minulém měsíci byla spuštěna nová automatická třídicí linka na směsný komunální odpad v Ostravě, která vyšla na 280 milionů korun.
„Nové moderní linky byly dimenzovány na stávající systém, to znamená i na třídění PET lahví i plechovek. Pokud bude zavedeno povinné zálohování, každá z automatických linek bude mít roční škodu 25 až 30 milionů korun,“ zmínil Havelka.
Podle Havelky je navíc v případě oběhového hospodářství nutné řešit veškeré komunální odpady, nejen PET láhve a plechovky od nápojů. Upozorňuje třeba na plechovky od krmiv pro kočky i psy, které vrátit do automatů nepůjde.
„Kde je tedy ta zelená ekologie? Kde je smysl záloh? Copak tyhle plechovky není potřeba recyklovat? Občané v barevných kontejnerech umí vytřídit veškeré kovové obaly a směřovat je k recyklaci. Obecní systém je navíc mnohonásobně levnější,“ uvedl Havelka.
Nejde o novou myšlenku
Místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta středočeské obce Velký Osek Pavel Drahovzal uvedl, že myšlenka zálohování se neobjevila v Česku poprvé. „Za ta léta nás nikdo nepřesvědčil o pozitivech. Ptáme se, co konkrétně se pro občana tak zásadně zlepší oproti současnému systému,“ zmínil.
„Sběrná síť je dneska dostupná na každém rohu nebo u domu, jsou zavedené dopravní trasy a způsob zpracování, je nastavená ekonomika. Teď se chystá změna, která to jednoznačně prodraží,“ uvedl Drahovzal.
Ostrava začíná třídit směsný odpad, umožnila to nová linka za stovky milionů |
Upozornil také, že bude nutné vyřešit problematiku investic do stávajících třídicích linek, kterých je v Česku více než sto. „Část z nich byla realizována ze soukromých zdrojů, investic. Musí se vždycky propočítat návratnost, může totiž dojít k částečnému zmaření investic. Některé byly navíc realizovány z dotací,“ vysvětlil Drahovzal.
„Už se dneska ví, že ze zhruba 120 nebo 130 třídicích linek by zůstalo zhruba padesát,“ zmínil Drahovzal s tím, že stávající linky bez PET lahví nezvládnou ekonomicky fungovat.
Ministerstvo rozptyluje obavy
Ministerstvo si je obav měst a obcí vědomo. Zástupci resortu životního prostředí nicméně na úterní tiskové konferenci uvedli, že zálohový systém by neměl mít negativní dopad na rozpočty obcí.
„Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa, a také budou příjemci části peněz z nevybraných záloh,“ zmínil David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.
Plán na zálohování PET lahví vyvolává protesty, obce se bojí o příjmy z třídění |
Zástupci resortu na tiskové konferenci k představení detailů zálohování také zmínili, že novela o obalech řeší mimo jiné odpadové „černé pasažéry.“ Jde o komerční tiskoviny a letáky, které lidé vyhazují do modrých popelnic. Za ukládání a recyklaci těchto odpadových položek by měl nově platit přímo jejich výrobce, což by mělo mít na obce pozitivní dopad.
Ministerstvo spočítalo, jak se novela zákona o obalech propíše do rozpočtů jednotlivých obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle MŽP bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 korun za každého občana.
Resort taktéž připravuje i online kalkulačku. Obce si tak budou moci spočítat dopad zálohového systému na svůj rozpočet.
Rozpočty obcí si díky novely zákona o obalech polepší o desítky korun v přepočtu na občana. Pro výpočet jsme vybrali náhodně několik obcí podle různého počtu obyvatel. V průměru obec získá do rozpočtu navíc za systém zálohování za každého občana 39 korun. Příkladem je město… https://t.co/TRXME5TcWE https://t.co/8qD0Nl04Kc
Francie od zálohování ustupuje
Systém zálohování nápojových obalů už dříve zavedla více než desítka evropských zemí, mezi nimi například Německo, Švédsko či Norsko.
Zavedení zálohování podle iniciativy Zálohujme.cz plánují například Rakousko, Polsko, Velká Británie, Irsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Portugalsko, Turecko, Srbsko, Kypr či Bělorusko. Zavedení systému zvažují i ve Španělsku, Itálii, Belgii, Slovinsku, Bulharsku, Černé Hoře či Francii.
Malé obchody na Slovensku odebírat zálohované petky nemusí. Dělají to dobrovolně |
Nicméně koncem září francouzský server Le Monde informoval, že tamní vláda od plánu plošně zálohovat PET lahve a plechovky odstupuje. Francouzský ministr životního prostředí uvedl, že realizace plánu zálohování by „připravila místní úřady o využitelný zdroj odpadu, což nebylo fér vůči těm, kteří právě investovali do modernizace třídících center.“
Dosažení evropských cílů hodlá řešit země jinak, a to například vylepšením systému sběru.
