Ačkoliv partaje ve svých dokumentech opatrně mluví o podpoře zelených zdrojů a lidí, kteří si chtějí vyrábět energii sami, jádru shodně přisuzují nezastupitelnou roli v tuzemském energetickém mixu. A to obvykle s rostoucím podílem. Využití jádra přitom často spojují s požadavky na energetickou bezpečnost, jako například hnutí ANO.
Katastrofa ve Fukušimě jádro neporazí, říká korejský zájemce o český atom |
„Výrobu elektrické energie zajistíme mixem zdrojů, který bude založen na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů a naopak postupném poklesu hnědouhelných elektráren. Připravíme podmínky pro další výstavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně v potřebných termínech,“ píše se v programu hnutí Andreje Babiše.
Z čeho se bude vyrábět elektřina v Česku.
V podobném duchu se nese program sociální demokracie, která nové bloky podporuje dlouhodobě. Jejich potřebu dává do souvislosti s požadavky tuzemského hospodářství založeného nadále na silném průmyslu – tedy energetické stabilitě a dostupné ceně energie.
KDU-ČSL podmiňuje podporu jádra ekonomickou udržitelností. TOP 09, která energetice věnuje v programu ve srovnání se svými sněmovními konkurenty nejvíc prostoru, klade důraz na obnovitelné zdroje a energetické úspory.
Podporu jádru slibují ve svém programu i komunisté a Piráti, kteří ve svém dlouhodobém programu zmiňují význam inovací a státních peněz pro výzkum v oblasti jaderné energie. Jedinou stranou, která slibuje bezjaderné Česko, jsou Zelení. „Jaderná energetika je drahá a riziková, zvyšuje riziko šíření jaderných zbraní a v evropském energetickém mixu pro ni není místo. Žádáme uzavření nejrizikovějších jaderných elektráren a ukončení přímých i nepřímých dotací,“ stojí v jejich programu. Stamiliardové investice jsou podle Zelených „extrémně rizikové a zbytečné“.
Kdo a za co?
Otázku, za čí peníze se budou nové bloky v Česku stavět, však strany ve svých programech neřeší. Jediná ODS ve svém předvolebním dokumentu uvádí, že jadernou energetiku v Česku by měla dál rozvíjet speciálně vytvořená státní společnost.
Nyní provozuje šest tuzemských jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně společnost ČEZ, kde má stát 70procentní podíl. Už delší dobu se proto mluví o vyčlenění jaderné energetiky do nové společnosti, kterou by převzal stát (viz Vláda zvažuje prodej části ČEZ. Kvůli Temelínu).
Reaktory jako ze zlata? Účet za Hinkley Point už přesáhl půl bilionu korun |
Část politiků se totiž shoduje, že samotný ČEZ to bez garancí státu nezvládne. Současná vláda však poskytnutí záruk, které si vybojovali například Britové pro svou elektrárnu Hinkley Point, před třemi lety odmítla. Úředníci aktuálně hledají vhodný investičně obchodní model výstavby nového zdroje. Letos na jaře si od šesti případných dodavatelů vyslechli, jakou technologii mohou Česku nabídnout.
Rozhodování státu nicméně nabírá zpoždění, o modelu výstavby měl kabinet podle platného akčního plánu rozhodnout již loni v létě. Zatím to však vypadá, že atomový rébus s největší pravděpodobností rozetne až skvadra, která vzejde z říjnových voleb.
Ačkoliv za odklady mohou spíše politici a úředníci, dokreslují, jaké obtíže jadernou energetiku doprovázejí. Prakticky všechny reaktory stavěné v současnosti ve světě se potýkají s problémy, ať už jde o výrazné překročení rozpočtů, zpoždění, či dokonce zrušení projektů.
Jak upozorňuje profesor Stephen Thomas z University of Greenwich, dva ze šesti zájemců o české jádro mají značné finanční problémy, japonskoamerický Westinghouse dokonce letos v březnu požádal o ochranu před věřiteli.
„Ze šestice dodavatelů může pouze Rosatom nabídnout reaktor s referencí o provozu a zároveň s výkonem přiměřeným potřebám české energetické soustavy. Zkušenosti s výstavbou reaktoru AES-2006, nabízeného Rosatomem, ovšem nejsou dobré. Došlo zde k vážným technickým problémům, což se promítá také do potíží při provozu reaktoru,“ dodává Thomas.
