Německé obce jsou na cestě k soběstačnosti, vyrábějí si samy elektřinu

  11:50aktualizováno  11:50
Není to tak dávno, kdy bylo zcela nemyslitelné, aby si lidé vyráběli elektřinu za humny. O to se přece starají velké elektrárny. Jenže časy se mění a dnes namísto obřích zdrojů nastupují malé výrobny blízko obcí. Nový trend slaví úspěch v Německu, v Česku je takový přístup spíše výjimečný.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Po cestě k soběstačnosti jde už řadu let i hornofalcká obec Ursensollen se zhruba 3 600 obyvateli. Její starosta Franz Mädler říká, že nejjednodušší je začít s úsporami. „Ve dvou fázích jsme vyměnili všech 600 svítidel v ulicích i osvětlení v budovách. Dnes už máme všude LED svítidla. Díky tomu ušetříme 37 tisíc eur ročně,“ tvrdí.

Vedle toho se v Ursensollenu pustili do produkování elektřiny. Výrobny staví nejen sama obec s partnery, ale i soukromníci. Na katastru obce je pět větrných turbín – jedna patří obci, další družstvu, do něhož se zapojilo 64 obyvatel, a zbývající tři komerčnímu provozovateli, který park vyprojektoval.

Solární panely jsou na čtyřech obecních budovách – základní škole, střední škole, radnici a čističce odpadních vod – a na dalších 350 soukromých střechách. Navíc je v obci bioplynová stanice, kterou vlastní soukromý zemědělec. Všechny zdroje vyrobí za rok násobně větší množství elektřiny, než obec spotřebuje.

Kde bere elektřinu Ursensollen.

To ovšem neznamená, že by Ursensollen už teď byl zcela soběstačný. Nemusí foukat vítr nebo svítit slunce přesně ve chvíli, kdy si lidé chtějí uvařit kávu. Mädler říká, že zastupitelstvo zkoumá i možnosti, jak elektřinu skladovat, zatím se to však nevyplatí. A tak přebytečná elektřina končí na energetické burze.

V nejbližší době mají ale v obci vzniknout dvě dobíjecí stanice pro elektromobily. A soukromý investor chystá na deseti hektarech novou fotovoltaickou elektrárnu.

Investice do výroby elektřiny se Ursensollenu vyplatí. Mädler tvrdí, že za dvacet let obec ušetří milion eur. Díky výkupním cenám s dvacetiletou garancí šlo podle něj o bezrizikovou investici, peníze si obec půjčila od bank.

„Ale peníze pro nás nejsou hlavní motivací. Chtěli jsme svým dílem přispět k tématu opuštění jaderné energie v Německu. Nechceme tu dalším generacím zanechat tuny atomového odpadu,“ říká vystudovaný elektroinženýr.

Bez podpory rozvoj umřel

Zatímco v Německu či v Rakousku jsou obcí jako Ursensollen kvanta, v Česku je to spíše rarita. „Tak komplexní projekt využití různých obnovitelných zdrojů u nás nemáme. Nejvíce se mu blíží středočeské Kněžice, které jsou díky bioplynové stanici a kotelně na biomasu energeticky soběstačné. Obecní větrnou elektrárnu u nás provozují tři obce,“ říká energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Jinde zase mají panely na obecních střechách, například v Litoměřicích. „V současné době město provozuje tři fotovoltaické elektrárny. Ročně vyrobí zhruba 80 megawatthodin elektřiny, z čehož se přibližně 40 procent využije přímo na místě v budovách,“ říká Jaroslav Klusák, energetický manažer Litoměřic.

Větrníky trhají rekordy. V Německu už vyrobí stejně energie jako Temelín

Město na Labi také zkoumá možnosti využití geotermální energie pro vytápění. Zároveň chystá první aktivní veřejnou budovu v Česku, která bude vyrábět více energie, než sama spotřebuje: přebytky budou využity pro elektromobilitu.

Nejčastějším obecním využitím obnovitelného zdroje jsou podle Polaneckého stále výtopny na biomasu, kterých je v Česku kolem padesáti. Jenže všechny obecní projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou už „staré“, nic nového nevzniká. I starosta Kněžic připouští, že za dnešních podmínek – tedy bez podpory – by jejich projekty nemohly vzniknout.

„Stát si dobře neuvědomuje, že když po nějakou dobu přidusíte rozvoj, tak to nakonec úplně umře,“ říká bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. „Chybí jasná vize a podpora z nejvyšších míst, to má dopad i na chování v obcích. Jde navíc o dlouhodobou investici, drobní investoři se koukají spíše krátkodobě, chtějí rychlou návratnost,“ dodává předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Obnovitelné zdroje mají kvůli solárním baronům a nezvládnuté podpoře z dřívějška pošramocenou reputaci. Lidé nechtějí, aby jim za domem stály vrtule. Nicméně i Mädler připouští, že se v Ursensollenu kvůli větrným turbínám setkali s odporem místních.

Německé Cáchy děsí jaderná elektrárna, úřady rozdávají tablety jódu

Jenže názor občanů může změnit třeba právě zisk, který mohou z elektřiny vyrobené ve „vlastní“ elektrárně mít. S větší podporou komunitní energetiky počítá také v současnosti projednávaná evropská legislativa, označovaná jako zimní energetický balíček. Má například usnadnit situaci těm, kdo si elektřinu sami vyrábějí.

Balíček reaguje mimo jiné na to, že Unie za ostatními regiony světa zaostává. Zatímco ještě v roce 2004 měla Evropská unie více než poloviční podíl na celosvětových investicích do zelených elektráren, dnes je to už jen 17 procent.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Škodovka rozdává tučné bonusy. Každý zaměstnanec dostane k výplatě 65 tisíc

Ilustrační snímek

Přes třicet tisíc kmenových zaměstnanců společnosti Škoda Auto dostane k výplatě za duben bonus 65 tisíc korun....

Nezastavitelný dávkomat. Maláčová chce přidat všem, neřeší, kde na to vezme

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na tiskové konferenci po...

Éra ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se zřejmě zapíše do dějin jako největší zvyšování dávek v historii Česka....

Z práce o půlhodiny dřív. Budeme pracovat méně, shodují se politici

Bankéři Goldman Sachs už kravatu do práce už striktně nosit nemusí.

Dobrá zpráva pro zaměstnance: politici ostatních velkých stran jsou ochotni bavit se o nápadu ČSSD zkrátit Čechům...

Už žádné inzeráty. Aplikace Letgo v Česku koncem března končí

Ilustrační snímek

Pokud jste v posledních dnech chtěli cokoliv prodat přes aplikaci Letgo, měli jste smůlu. Bezplatná platforma pro...

Zákon je zákon. Ženě v Polsku vypočítali důchod na 12 haléřů měsíčně

Ilustrační snímek

Jen dva groše, čili v přepočtu přibližně 12 haléřů měsíčně, činí nejnižší penze aktuálně vyplácená v Polsku. Nejvyšší...

Další z rubriky

Itálie podepsala s Čínou dohodu o účasti na nové Hedvábné stezce

Italský premiér Giuseppe Conte a čínský prezident Si Ťin-pching po podpisu...

Itálie se stala prvním členem skupiny nejvyspělejších zemí G7, který se připojí k čínské globální iniciativě nové...

Legendární džínsy znovu na burze. Akcie Levi Strauss vystřelily o 30 procent

Obchodní dům Levi Strauss and Co. na Times Square v New Yorku.

Akcie amerického výrobce džínového oblečení Levi Strauss & Co. zahájily první obchodní den na burze růstem o více než...

Obejít se bez polí i zvířat. Vědci řešili, jak v budoucnu uživit lidstvo

Švédské architektonické studio Plantagon navrhlo 60 metrů vysoký skleník...

Maso vypěstované v Petriho miskách, vertikální zemědělství nebo prasata chována v mrakodrapech. To jsou jen některé z...

Najdete na iDNES.cz